15.04.2022 | 03:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Současná situace a prognóza budoucího vývoje na trhu s mlékem v ČR

Dne 24. února Ruská federace vojensky napadla Ukrajinu. Konflikt měl dosud na základy a dynamiku trhu s mlékem v EU jen minimální dopad. Je to způsobeno zejména nízkou závislostí EU na trhu s mléčnými výrobky jak v Rusku, tak na Ukrajině. České zemědělství a potravinová bezpečnost podle tiskové zprávy MZe ze dne 7. března 2022 nejsou aktuálně ohrožené přímými dopady válečného konfliktu na Ukrajině, což potvrdil také ministr zemědělství Zdeněk Nekula v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) vysílané v České televizi dne 27. března 2022.

Otázkou však zůstává, jaký vliv na trh s mlékem a jinými zemědělskými komoditami bude mít další eskalace a prodlužování válečného konfliktu ve středně a dlouhodobém horizontu.

 

Otázka potravinové bezpečnosti

Je potřeba si uvědomit, že Česká republika je součástí EU a světového trhu a Ukrajina je čtvrtým největším dovozcem potravin do EU. Podle údajů Eurostatu a Evropské komise je přibližně 7 % celkového importu pšenice, 53 % kukuřice a až 87 % slunečnice do EU importováno právě z Ukrajiny. Podíl těchto importů na celkové spotřebě EU je pro pšenici 0,3 %, pro kukuřici 9 % a 34 % pro slunečnici. Michael Scanell z komise DG AGRI na zasedání výboru pro zemědělství Evropského parlamentu (pondělí 28. února 2022) varoval, že silné spoléhání se na tak turbulentní část světa bude mít dalekosáhlé účinky pro zemědělský a potravinářský sektor v celé EU. Velká závislost na ukrajinském a také ruském dovozu potravin panuje v zemích, jako je Egypt, Tunisko, Alžírsko, Maroko, Libanon a Turecko. Pro představu, téměř 50 % pšenice je do Alžírska dováženo právě z Ukrajiny. Všechny tyto země se budou muset obrátit na jiné exportéry, což sice do jisté míry otevírá určité možnosti vyspělým zemím, které mají dostatek či nadbytek produkce, ale zároveň to ještě více zvýší celosvětové ceny těchto komodit. Již nyní cena potravinářské pšenice láme rekordy a dosahuje až 9000 Kč/t (tisková zpráva MZe, 7. března 2022), je ale možné, že její cena bude v následujícím období značně kolísat. Jordan Fox, vedoucí komunikace Světového potravinového programu, označil rok 2022 za „rok katastrofálního hladu“, proto je potřeba věnovat se posílení celosvětové potravinové bezpečnosti. V reakci na možnost nedostatku potravin a potenciální strach ze ztráty schopnosti uživit obyvatele mohou některé státy reagovat výrazným omezením exportu. Například Maďarsko zavedlo zvláštní kontrolu vývozu obilí a také Turecko, Argentina nebo Srbsko zavedly nebo pohrozily zavedením zákazu vývozu. Jak uvedla ČTK, tak podobný apel existuje i v ČR, která by měla podle Svazu pekařů a cukrářů omezit vývoz pšenice, jejíž cena je kvůli bojům na Ukrajině meziročně zhruba dvojnásobná. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (OVM, 27. března 2022) a prezidenta Agrární komory Jana Doležala (Události ČT, 27. března 2022) však vzhledem k výrazné nadprodukci obilovin a současným vysokým strategickým zásobám není otázka omezení exportu na pořadu dne. Snahy o omezení vývozu na úrovni jednotlivých členských států EU jednak mohou být tvrdě kritizovány Evropskou komisí a jednak povedou k dalšímu zvýšení cen ve zbytku světa, což silně poškodí země, které jsou na dovozu závislé.

Vliv na produkci a rentabilitu výroby mléka

Celá situace se netýká jen potravin jako takových. Méně kukuřice a dalších obilovin z Ukrajiny znamená také méně krmiv a krmných směsí pro hospodářská zvířata v EU a také zvyšování jejich cen. To následně zcela jistě ovlivní i ceny živočišných produktů včetně mléka. Výkupní cena mléka má v současné době rostoucí tendenci. V prvních dvou měsících roku 2022 byla v ČR i v EU v porovnání s průměrem za poslední roky jedna z nejvyšších (10,07 Kč za litr v ČR a 42,13 EUR za 100 kg v průměru EU). Ve zbytku roku 2022 by cena měla celosvětově i nadále růst, avšak pomalejším tempem než doposud (Dairy Herd Management, 2022). Vývoj v ČR je a i nadále bude ovlivňován situací na celkovém evropském trhu. Podle údajů Eurostatu vykazoval prodej mléka v členských státech v posledních letech stabilní růst. V lednu 2022 však došlo ve srovnání s lednem roku 2021 u některých významných evropských producentů mléka ke snížení prodejů, např. v Německu a Nizozemí poklesla produkce o 2,2, resp. 2,7 %. V zatím poslední veřejně dostupné předpovědi Evropské komise z prosince 2021 s výhledem produkce do roku 2031 se upozorňuje na další možný pokles počtu zemědělských subjektů zabývajících se chovem dojeného skotu a v důsledku toho i na pokles počtu dojených krav (o -1,5 mil. krav do roku 2031). I přesto dle odhadů se díky rostoucí dojivosti počítá s celkovým nárůstem produkce v EU do roku 2031 o cca 0,5 % za rok.

Růst cen za mléko je pro chovatele na jednu stranu pozitivní zprávou, na straně druhé ale současně rostou i vstupní náklady na výrobu. Zvýšená poptávka ani vyšší ceny za mléko tak nemusí být dostatečným stimulem pro adekvátní navýšení produkce mléka, což potvrzuje zemědělská ekonomka Carolyn Liebrand, která uvedla, že celosvětově bude v letošním roce růst produkce mléka pomalý (Dairy Herd Management, 2022). Za rok 2020 byly v ČR dle šetření Výzkumného ústavu živočišné výroby průměrné náklady po odpočtu vedlejších výrobků 79,1 tis. Kč na krávu a rok, tj. 9,07 Kč na litr prodaného mléka. Přesnější odhad těchto nákladů pro rok 2021 dosud není k dispozici. Podle ČSÚ meziroční změna indexu cen zemědělských výrobců v ČR v roce 2021 činila 6,9 % (nejvyšší zvýšení bylo zřejmé ve 4. čtvrtletí). Za předpokladu navýšení o stejné procento by náklady na produkci mléka v roce 2021 činily 84,6 tis. Kč na krávu a rok. Při současném zvýšení dojivosti o 0,3 % (průměr v ČR) by pak náklady na litr prodaného mléka dosáhly 9,68 Kč na litr. V prvních dvou měsících roku 2022 byl však index cen zemědělských výrobců vyšší až o 22,1 %, což by náklady rapidně zvýšilo až na úroveň převyšující hranici 11 Kč za litr. Vyšší ceny jsou v současné době zejména u krmných plodin, kdy se ceny krmné pšenice, ječmene a kukuřice se za první dva měsíce roku 2022 meziročně zvýšily o 33,9, 29,7 a 36,2 % (ČSÚ). Za předpokladu výkupní ceny mléka okolo 10 Kč a výše uvedených nákladů by byla rentabilita produkce mléka bez podpor v průměru záporná. Vzhledem k dosavadnímu vývoji a současné situaci se dá navíc předpokládat růst nákladů i v dalších obdobích. Bez odpovídajícího růstu úrovně tržeb nebude dosaženo přiměřeného zisku, čímž se chov dojeného skotu z dlouhodobého pohledu dostane do ekonomicky neudržitelné situace. Růst výkupní ceny mléka se zcela jistě promítne do spotřebitelských cen mléka a mléčných výrobků. Tyto ceny přitom tvoří jen část položek, u kterých lze v blízké době očekávat výrazné zvýšení, což bude mít negativní dopad na ekonomickou situaci tuzemských spotřebitelů. Při další eskalaci válečného konfliktu anebo při výrazném omezení či úplném přerušení dodávek plynu a ropy z Ruské federace bude pro energeticky náročné zemědělství a potravinářství klíčové, zda vlády zareagují adekvátními podporami a dotacemi. V tomto duchu Evropská komise uvolní mimořádných 500 milionů eur, ze kterých ČR připadne částka 270 milionů Kč, kterými budou podpořeni zejména výrobci vepřového a pěstitelé jablek. Zemědělci také budou moci produkovat na plochách, které dosud musely ležet ladem (Zemědělec, 2022).

Dopady konfliktu na plánované dosažení evropské klimatické neutrality

Současná situace by mohla vést k ještě většímu zaměření se na posílení evropské „potravinové suverenity“, která spočívá v podpoře schopnosti EU uživit se z vlastních zdrojů namísto spoléhání se na dovoz ze zemí mimo EU. Poslanec Evropského parlamentu Bert-Jan Russien v tomto smyslu na zasedání výboru pro zemědělství Evropského parlamentu (pondělí 28. února 2022) zpochybnil strategii Farm to Fork, jelikož podle něj právě ona vede k ještě větší závislosti, a to zejména v potravinářském sektoru. Stále častěji tak zaznívá otázka určité revize Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Deal, jejíž snahou je mimo jiné v rámci agrárního sektoru zvýšit podíl ekologického zemědělství, omezit spotřebu hnojiv, pesticidů a antimikrobiálních léčiv a konečně snížit emise skleníkových plynů a vytvořit tak z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Podle Joint Research Center (JRC Technical Report, 2021) však může aplikace Zelené dohody snížit budoucí produkci potravin a v některých případech zvýšit jejich cenu. Je tedy možné, že za současné situace se budou strategie Green Deal do určité míry modifikovat, případně se budou prodlužovat termíny implementace jednotlivých cílů.

 

Závěr

Ačkoli je Česká republika, co se obilí a mléka týče, soběstačná, neznamená to, že v těchto odvětví nepocítí žádné dopady aktuálního konfliktu na Ukrajině. Dá se očekávat, že válka na Ukrajině bude mít negativní vliv na globální potravinovou bezpečnost, přičemž některé státy již nyní omezují vývoz obilí. Česká republika však tento krok vzhledem k nadprodukci obilovin a vysokým zásobám nezvažuje. Současná situace má významný dopad také na nižší dostupnost krmiv pro zvířata a jejich vysoké ceny, což spolu se zvyšujícími se cenami energií může zapříčinit do budoucna zvýšení cen živočišných produktů včetně mléka. Tento, již dnes pozorovaný, růst výkupní ceny mléka se zcela jistě promítne do spotřebitelských cen mléka a mléčných výrobků. Tyto produkty přitom tvoří jen část položek, u kterých lze v blízké době očekávat výrazné zvýšení cen, což bude mít negativní dopad na ekonomickou situaci tuzemských spotřebitelů. Při další eskalaci válečného konfliktu anebo při výrazném omezení či úplném přerušení dodávek plynu a ropy z Ruské federace bude pro energeticky náročné zemědělství a potravinářství klíčové, zda vlády zareagují adekvátními podporami a dotacemi, jinak se celý sektor z dlouhodobého hlediska může dostat do ekonomicky neudržitelné situace. V neposlední řadě konflikt může vést k určitým modifikacím Zelené dohody, která má z Evropy učinit první klimaticky neutrální kontinent.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů příspěvku.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0718.

Příspěvek byl sepsán k 31. březnu 2022

Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.;

Ing. Jan Syrůček, Ph.D.;

Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Kontakt: stolcova.magdalena@vuzv.cz

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down