V posledních letech značně vzrostl počet druhů hlodavců chovaných jako domácí Mezi druhy hlodavců, které se dnes chovají nejčastěji, patří morče (Cavia porcellus), činčila (Chinchilla laniger), potkan (Rattus norvegicus), myš (Mus musculus), pískomil (Meriones unguiculatus), křeček syrský neboli zlatý (Mesocricetus auratus), křečík džungarský neboli křeček trpasličí (Phodopus sungorus), křeček čínský (Cricetus griseus), osmák degu (Octodon sp.) a psoun prériový (Cynomys sp.) Přestože jsou některé z těchto druhů běžně chovány, jiné druhy jsou jako domácí mazlíčci relativně nové a znalosti způsobu krmení jsou pro tyto drobné druhy omezené.
Ve volné přírodě hlodavci tráví většinu času hledáním potravy. Potravní enrichment může zlepšit dobré životní podmínky zvířat, protože stimuluje přirozené chování a zahání nudu a frustraci. Podávání potravy na podlaze klece stimuluje činnost hledání potravy bez ovlivnění tělesné hmotnosti, snižuje agresi u laboratorních potkanů. U jiných druhů (např. morčat) se používá ke krmení zejména seno, ale poslouží i jako úkryt nebo materiál pro hnízdění. Pokud je nabídnuta pestrá škála krmiv a poskytnuté krmivo je podáváno různými způsoby, stimuluje se rozmanitost chování zvířat.
Sušená krmiva (sena) jsou doporučeným základním doplňkem krmných režimů pro hlodavce – např. morčata, osmáky degu, činčily. V ideálním případě by zvířata v zájmovém chovu měla dostávat stejnou potravu jako jedinci jejich druhu ve volné přírodě. Ideální potrava pro morčata, činčily a osmáky degu se skládá z různých trav, bylin a listí.
Morčata nejsou schopna si vitamín C sama syntetizovat, proto je potřeba morčatům podávat prostřednictvím vyvážené stravy. Vitamín C je obsažený v mnoha komerčně vyráběných kompletních krmivech – peletách, může být do organismu doplňován ve formě přídavků čerstvé zeleniny a ovoce (kořen mrkve obecné, bulva řepy, listy kapusta či zelí, kiwi nebo pomeranč, ale i některé druhy travin nebo listy smetánky lékařské. Potkani (Rattus norvegicus), myši (Mus musculus) a křečci, např. křečci syrští (Mesocricetus auratus) jsou všežravci, kteří konzumují především potraviny na rostlinné bázi, ale také hmyz (křečci) a potraviny na bázi masa (potkani a myši). Jako základ výživy je vhodné podávat fortifikované biskvity nebo pelety pro omnivorní hlodavce. Pelety pro hlodavce jsou složeny ze živočišných a rostlinných bílkovin, obilných sacharidů a přidaných vitamínů a minerálů, které jsou prospěšné pro trávicí trakt hlodavců a jejich celkové zdraví.
Shromažďování zásob krmiv představuje evoluční adaptaci, při které zvířata ukládají krmivo pro pozdější spotřebu. Hromadění zásob krmiva na jedné straně vyžaduje schopnost oddálit konzumaci potravy a na straně druhé poskytuje privilegovaný přístup ke krmivu, je-li zapotřebí. Sibiřští křečci jsou na rozdíl od potkanů a domácích myší druhem přirozeně hromadícím potravu, u něhož se vyvinuly lícní vaky/torby, které umožňují sbírat značné množství potravy během vyhledávání krmiva. Shromažďování krmiva do zásoby může sloužit jako indikátor toho, že se tělesná hmotnost odchýlila od normálu. Teritoriální druhy, jako jsou např. veverky, často používají centrální místo umístěné v noře nebo v její blízkosti, kde jsou uložena všechna krmiva.
Prosazuje se trend chovat netradiční společenská zvířata. Mezi taková domácí zvířata patří i malé druhy hlodavců, jako jsou osmáci degu a morčata. Se zvyšující se popularitou chovu těchto domácích zvířat je důležité se zabývat jejich dobrými životními podmínkami. Nevhodné postupy při jejich krmení mohou vést k fyzickým i psychickým poruchám.
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Foto Jana Konečná
Podrobnější informace v časopisu Krmivářství 6/2020.
