Hlavním předmětem činnosti akciové společnosti ZZV Prachatice, která je součástí uskupení Agrokomplex Šumava, je výroba a prodej krmných směsí. Z hlediska vyprodukovaného objemu výroby sedmi tisíc tun krmných směsí zmiňovaná akciová společnost nabízí zejména směsi pro skot, prasata, drůbež a lesní zvěř.
Zemědělské zásobování a výkup Prachatice, a. s., je jednou ze šestačtyřiceti organizací Českomoravského sdružení organizací ZZN. Ze sortimentu podnikové výrobny ve Strunkovicích nad Blanicí připadá největší – osmatřicetiprocentní podíl na směsi pro skot, o osm procent méně pak vyrobí směsí pro prasata. Na celkovém objemu výroby se s šestnácti procenty podílí ještě bílkovinný koncentrát, se sedmi procenty mačkané obilí a pěti procenty směsi pro nosnice.
„Děláme i směsi pro ovce a kaprovité ryby. Měli jsme i neobvyklou zakázku na směs pro cvrčky. Receptury připravujeme podle požadavků zákazníků. Běžně tak děláme například dvě receptury pro telata, okolo patnácti typů směsí pro dojnice, pět receptur pro zvířata ve výkrmu a stejný počet i pro mladý chovný skot. Pro prasata ve výkrmu vyrábíme pod označením A1, A2 a CDP celkem jedenáct typů směsí, v nabídce máme dva typy směsi pro prasnice březí, dva pro prasnice kojící a krmnou směs pro kance,“ vyjmenoval ředitel ZZV Prachatice, a. s., Ing. Pavel Švejda.
Vedle konvenčních směsí, jež výrobna působící v prachatickém regionu vyrábí výhradně ve struktuře šrotů jsou v nabídce také ekologické produkty. Zatímco v konvenční výrobně se receptury mohou běžně upravovat, v ekologickém režimu výroby jsou receptury přesně nazvané a nelze je měnit ani nahrazovat.
„Pro výrobu ekologických směsí se mohou používat jen přírodní suroviny, což jsou prakticky obiloviny a minerálie. Obilí, respektive tritikale a oves si děláme sami, ječmen a pšenici, případně ekologicky pěstovanou sóju nakupujeme. Většinu produkce z ekovýrobny využíváme v našich ekologických provozech,“ dodal ředitel.
Výrobní postup
Kvalitní výroba krmných směsí se neobjede bez moderního laboratorního zázemí, ve kterém se zajišťuje vstupní, mezioperační a výstupní kontrola. Pod dohledem jsou jak veškeré suroviny na příjmu, tak i všechny mezioperační procesy a samozřejmě hotové produkty.
„Při vstupní kontrole, která začíná na váze senzorickým hodnocením a pokračuje rozbory v laboratoři se ve vztahu k nutriční hodnotě sleduje zejména obsah dusíkatých látek, vlhkost a popeloviny. Současně se suroviny smyslově hodnotí na plísně, škůdce a pach. U každé partie se rozbor provádí na základě plánu kontroly jakosti. Dvakrát do roka u surovin sledujeme také obsah mykotoxinů a težkých kovů,“ prozradila obchodní zástupkyně a laborantka prachatické akciové společnosti Ing. Květoslava Petrášková.
Do výrobny se krmné suroviny přijímají jak volně ložené, tak balené do obalů. Obiloviny se skladují v buňkách přilehlého sila o kapacitě tisíc tun. Odtud se dále přesouvají do šesti dávkovacích zásobníků řady B s celkovou kapacitou 162 m3. Měkké suroviny, například sojový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, kukuřičné výpalky, pšeničné otruby a další se skladují v pěti zásobnících řady A s celkovou kapacitou 137 m3, z nichž následně pokračují do čtyř dávkovacích zásobníků řady C, která má kapacitu 60 m3. Kapalné rostlinné tuky se přijímají do zásobní nádrže o celkové kapacitě 12.650 l.
Z dávkovacích zásobníků řady B a C jsou obilniny a měkké suroviny odvažovány vícekomponentní dávkovací váhou. Odvážené suroviny se nejprve semelou v kladívkovém mlýnu Taurus VM 75 a potom se prosévají na prosévacím stroji PS 12. Části o odpovídající zrnitosti jsou přepraveny dalším elevátorem střídavě do dvou zásobníků nad míchačkou ŽM 110. K opracování obilovin se využívá také mačkač Romill M 900 o hodinovém výkonu pěti tun, mačkané obiloviny se však do vyráběných krmných směsí nezařazují.
Kapalný rostlinný tuk se ze zásobní nádrže přečerpává do provozní nádrže s využitelnou kapacitu 160 l, odkud se dále dávkuje do mixeru MIM-2.
„Minerální krmné přísady, které neobsahují doplňkové látky ani stopové prvky, se dávkují v navažovacím zařízení nebo individuálně na decimálních vahách. Ostatní krmné suroviny, doplňkové látky, premixy a doplňková krmiva se dávkují výhradně manuálním odvážením. O výrobě se vystavuje protokol podle jednotlivých šarží, který se archivuje po dobu tří let,“ pokračoval dále Ing. Švejda.
Kvalita podle norem ISO
V podniku zavedli a udržují systém jakosti podle mezinárodně platných norem ISO, které každoročně certifikují. Současně se přihlásili k principům HACAP, což je systém preventivních opatření sloužící k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů. V rámci těchto opatření kontrolují dva kritické body, a to odběrem vzorků v dopravní cestě za míchacím zařízením, u tukovaných směsí za mixerem a dále při balení výrobku do obalů nebo při plnění do přepravníku.
Při finalizaci výrobní šarže se kontroluje dodržení zadané dávky premixu, dále zda nedošlo v průběhu dávkování a míchání krmiva k jeho kontaminaci, zda šarže vyráběného krmiva je homogenní v některé doplňkové látce (vitamínu A nebo mědi) a konečně zda byla dodržena zadaná dávka tuku.
Při skladování v expedičních zásobnících a při expedici se kontroluje zda nedošlo ke kontaminaci partie výrobku v dopravních cestách a ve skladovacím zásobníku, zda nedošlo k segregaci doplňkových látek a zda byla dodržena deklarace výrobku.
„Vzhledem k neustálému vývoji krmivářského průmyslu budeme muset stanovit strategii, která by zohledňovala nejen měnící se legislativu v tomto odvětví, ale i vývoj početních stavů hospodářských zvířat v regionu. V praxi to znamená rozhodnout se mezi inovací stávající výrobní technologie, zejména navažovacího zařízení, dopravních cest, míchacího zařízení a expedice, nebo vybudováním nového moderního výrobního zařízení. Naší prioritou je výroba kvalitních krmných směsí pro vybrané kategorie hospodářských zvířat a spokojenost zákazníků,“ řekl na závěr první muž ZZV Prachatice, a. s.
