Celkový obrat spotřeby biopotravin měl od roku 2012 vzrůstající tendenci a v roce 2021 dosáhl 10,2 mld. Kč. Se zvyšujícím se obratem souvisí spotřeba, která v roce 2021 činila 585 Kč (asi 22 EUR) na obyvatele, což je však stále velmi nízká hodnota, podobně jako dalších zemích střední a východní Evropy.
Se zvyšujícím se obratem souvisí spotřeba, která v roce 2021 činila 585 Kč (asi 22 EUR) na obyvatele, což je však stále velmi nízká hodnota, podobně jako dalších zemích střední a východní Evropy. Pro srovnání Rakušané utratili za biopotraviny ve stejném roce 268 EUR na osobu. Nejvyšší spotřeba biopotravin na obyvatele pak byla v roce 2021 zaznamenána ve Švýcarsku (425 EUR) a Dánsku (384 EUR) (ÚZEI, 2023).
Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů je velmi nízký a v roce 2021 tvořil pouze 1,6 % (v roce 2012 to bylo necelých 0,7 %). Nejvyšší podíl biopotravin mají v Dánsku, kde v roce 2021 tvořily 13 % spotřeby všech potravin a nápojů. Z našich sousedních států je na tom nejlépe Rakousko (11 %), v Německu byl podíl 7 %, zatímco v Polsku byl podíl naopak nižší než v ČR a činil 0,6 % (FiBL, 2023). Údaje za Slovensko se nepodařilo dohledat. Za zmínku stojí také fakt, že čeští výrobci v roce 2021 vyvezli biopotraviny v hodnotě 2 868 mil. Kč, což představovalo 52,3 % celkového obratu výroby (ÚZEI, 2023).
Nejvíce poptávanými kategoriemi biopotravin za rok 2021 byly „ostatní zpracované potraviny“ (39 % na maloobchodním obratu biopotravin), do kterých patří káva a čaj, hotové pokrmy včetně dětské výživy nebo doplňky stravy. Významný podíl měla kategorie „ovoce a zelenina“ (21 %) a „mléko a mléčné výrobky“ (16 %). Maso a masné výrobky se na obratu biopotravin podílely pouze z necelých 5 % (ÚZEI, 2023).
Otázkou je, proč Češi odmítají kupovat biopotraviny ve větším množství. Dotazníkové šetření v letech 2020 až 2022 sledovalo frekvenci nakupování biopotravin (Statista, 2023). Podíl Čechů nakupujících biopotraviny ve sledovaném období kolísal. Mezi lety 2020 a 2021 došlo k nárůstu podílu osob, které uvedly, že biopotraviny nakupují alespoň někdy nebo zřídka. V následujícím roce 2022 však podíl opět klesl a přibylo lidí, kteří uvedli, že tyto produkty nekupují nikdy. Malá poptávka po biopotravinách je způsobena zejména vyšší cenou v porovnání s tradičními potravinami, ale také nedůvěrou Čechů v bioprodukty a jejich neochotou zjišťovat, co přesně bioprodukce obnáší (Brož, 2017). V posledních letech do hry vstupují také faktory jako inflace, vysoké ceny energií a celková ekonomická nejistota. Z živočišných produktů si Češi v biokvalitě nejčastěji kupují mléko a mléčné výrobky (EnviWeb, 2018), což je pravděpodobně dáno tím, že je u nich nejnižší rozdíl v ceně mezi bio a konvenční kvalitou a také bývají poměrně dobře dostupné. Co se cen týče, tak například v jednom nejmenovaném online obchodě s potravinami stál (listopad 2023) bílý jogurt (200 g) od stejného výrobce 19,90 Kč v konvenční kvalitě a 22,90 v biokvalitě, což skutečně takový velký rozdíl není. Větší rozdíly nalezneme u masa a masných výrobků. Například kuřecí prsní řízky od českého výrobce se daly pořídit za zhruba 260 Kč/kg, stejné zboží od českého bio producenta stálo 620 Kč/kg. Šunka nejvyšší kvality od významného českého producenta stála 420 Kč/kg, od jiného českého bio výrobce pak 700 Kč/kg. Co se vajec týče, od stejného českého výrobce jedno konvenční vejce stálo 5 Kč a bio kvalitě pak 13 Kč. O ekonomické nejistotě posledních zhruba dvou let hovoří také fakt, že k poklesu tržeb za biopotraviny poprvé došlo i na německém trhu, přičemž nákupní chování německých spotřebitelů mění zejména inflace a některým obchodním řetězcům specializovaným na biopotraviny hrozí insolvence (Poláková, 2023).
Ekologické zemědělství (EZ) dlouhodobě roste a poskytuje mnoho výhod jak pro výrobce, tak spotřebitele, pro přírodu i welfare chovaných zvířat. Kvůli Zelené dohodě pro Evropu a dalším iniciativám se dá očekávat, že ekologicky obhospodařovaná plocha nadále poroste. Na druhou stranu se nárůst ploch v EZ stejnou intenzitou neprojevuje v růstu produkce bioproduktů a jejich spotřebě. Navíc se nyní společnost potýká s výraznými ekonomickými problémy a zůstává tedy otázkou, do jaké míry budou spotřebitelé v blízké budoucnosti ochotní kupovat biopotraviny a tím umožňovat celému sektoru EZ i nadále růst.*
Ing. Magdaléna Štolcová, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha
Kontakt: stolcova.magdalena@vuzv.cz
Více o ekologické živočišné výrobě najdete v článku autorky v Našem chovu 1/2024.
