V roce 2024 to bude již 20 let, co je ČR členem Evropské unie (EU). V průběhu tohoto období se u nás, podobně jako v celé EU, celková produkce mléka zvyšovala, což bylo způsobeno především růstem průměrné dojivosti krav. Ta v EU ve srovnání s jinými světadíly patří mezi nejvyšší, čemuž odpovídá i skutečnost, že se ve 27 členských státech EU chová přibližně jen 7 % světových stavů dojených krav, zatímco podíl na globální produkci mléka je odhadován až na 20 % (Faostat 2023).
Evropská unie je tak po Asii druhým nejvýznamnějším světovým producentem kravského mléka. Na rozdíl od celosvětového vývoje se v EU v posledních letech stavy dojených krav snižovaly a tento trend by měl pokračovat i v následujícím období, kdy se předpokládá i mírný pokles celkové produkce mléka. Důvodem bude podle odhadů Evropské komise (2023) i nižší tempo růstu užitkovosti, k čemuž přispěje rovněž přechod části dojené populace na ekologický způsob hospodaření, tlak na snižování emisí aj. Z pohledu chovatelů je však pro zachování stavů dojnic důležitá zejména ekonomická výhodnost chovu.
Mezi členskými státy EU existují významné rozdíly v intenzitě chovu skotu, produkci mléka, soběstačnosti a samozřejmě i v ekonomických výsledcích. Nejvíce kravského mléka produkují geograficky největší státy, tedy Německo, Francie, Itálie a Polsko, které společně s Nizozemskem v roce 2022 zajišťovaly asi 66 % dodávek mléka v EU. Podíl ČR na produkci EU činil v minulých letech kolem 2 %. Z větší části (83 %) byly v roce 2022 dodávky mléka v rámci EU zajišťovány starými členskými zeměmi (EU-15) v porovnání s novými členskými zeměmi (EU-13; členství od roku 2004). Z 26 států unie (bez údajů Lucemburska) se ve 20 z nich včetně ČR roční produkce mléka v posledních deseti letech zvýšila, nejvíce v Irsku (+63 %), Polsku (+29 %) a Itálii (+23 %). Tento trend souvisí mimo jiné s ukončením platnosti tzv. mléčných kvót pro jednotlivé členské země v roce 2015. I za prvních osm měsíců roku 2023 se podle dat Eurostatu (2023) ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšily dodávky mléka ve 14 státech, nejvíce v Německu, a naopak u některých států bylo patrné snížení, nejvíce ve Francii a Itálii. Produkce za celou EU byla o 0,6 % vyšší.
ČR mezi členskými státy vyniká nadprůměrnou dojivostí krav (9135 kg za rok 2021 podle údajů Evropské komise), která patří mezi nejvyšší i celosvětově. Podle údajů Faostatu (2023) za rok 2021 byla průměrná dojivost na krávu ze 184 států světa v ČR 11. nejvyšší. Mezi členskými státy EU existují v dojivosti výrazné rozdíly (v roce 2021 v průměru mezi 3 362 a 10 097 kg na krávu a rok, Evropská komise 2023), přičemž ČR patří pomyslná 7. pozice. Průměrná dojivost bývá zpravidla vyšší ve státech Severní Evropy, přičemž každoročně nejvyšší je vykazována v Dánsku (10 097 kg za rok 2021), kterému se přibližuje Estonsko (10 020 kg za rok 2021) s nárůstem 35 % za posledních 10 let (Evropská komise 2023), což bylo nejvyšší tempo růstu ze všech států EU. V ČR ve stejném období užitkovost narostla o 1 467 kg, tj. 19 %.*
