08.06.2011 | 09:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Stále více kuřat putuje za hranice

Rodinná firma Mach líhně kuřat Litomyšl na Pardubicku se již bezmála dvacet let zabývá výrobou jednodenních brojlerových kuřat a násadových vajec. Současnou produkcí odpovídající 120 až 130 miliónům líhnutých kuřat patří k největším provozům nejen na domácím trhu, ale i ve střední a východní Evropě. V litomyšlských líhních vylíhnutá kuřata putují nejen na farmy domácím výkrmců, ale i do zahraničí, například na Slovensko, Ukrajinu, do Polska, Maďarska, Rumunska, Itálie, Rakouska a Německa.

Dnešní komerční drůbežářství se bez umělého líhnutí drůbeže neobejde. Rozhodujícím kritériem pro upřednostnění umělé kvočny před samotnou slepicí je samozřejmě několikanásobně vyšší produkce kuřat. Současně je však třeba dodat, že u používaných rodičovských linií drůbeže ve velkochovech se hnízdní (rodičovské) chování prakticky nevyskytuje.
Historikové uvádějí, že s umělým líhnutím drůbeže se začalo před více než dvěma tisíci lety v Egyptě a Číně. Zatímco Egypťané inkubovali kuřata v patrových, vícekomorových budovách z nepálených cihel, v jejichž horních patrech se spalovala sláma nebo suchý velbloudí trus, Číňané nakládali násadová vejce ve vrstvách do košů nebo sudů, vyhřívaných pařícím se hnojem nebo žhavým uhlím.
V Evropě se umělé líhně objevily až ve 12. století, avšak ujaly se až po vynalezení teploměru. První pokusnou líheň zhotovil po návštěvě Egypta v roce 1730 francouzský přírodovědec A. R. Réaumur, ale první užitková líheň byla na starém kontinentu sestrojena až bezmála o padesát let později. U nás se jako první pokusil o umělé líhnutí kuřat J. E. Purkyně v roce 1825 a Gröger z Bezhradu, který v letech 1848 - 1851 vylíhl v sušárně škrobu asi dva tisíce kuřat.

Hybridní kombinace Ross a Cobb
Napřesrok to bude dvacet let, co Ing. Jiří Mach získal v privatizaci provoz líhní v Litomyšli a založil si firmu. Kromě provozu litomyšlských líhní v zrekonstruované budově původně raně barokního paláce z roku 1660, známé pod názvem Hraběnčin dvůr uvedená firma současně vlastní ještě shodné zařízení v Písku a na Slovensku. Plná kapacita líhňařských provozů odpovídající 165 miliónům vylíhnutých brojlerových kuřat je momentálně využívána asi z 80 %.
Koloběh na jehož konci je prodané kuře však začíná odchovem jednodenních rodičů hybridních kombinací Ross 308 a Cobb 500. K tomuto účelu slouží vlastní farmy kde je umístěno 1,5 milionů rodičovských kuřat. Z celkové kapacity je největší farma ve Smiřicích, kde je ustájeno 210 tisíc slepic.
Kuřice a následně i nosnice jsou chované v halách na podestýlce, jen s tím rozdílem, že ve snáškových hal jsou ještě automatická hnízda. Odchov i chov probíhá podle technologických doporučení producenta rodičovského materiálu a s používaným schématem vakcinačních programů se tak dociluje nejvyšší kvalita jednodenních kuřat.

Líhnutí a odbyt produkce
Vejce vykulená z automatického snáškového hnízda na sběrný pás jsou na něm dopravena do přípravny, kde se třídí a umísťují do předlíhňových lísek. V nich se vejce po dezinfekci denně převážejí do klimatizovaného skladu násadových vajec umístěném v areálu líhní. Pro následné dohledání původu kuřat se vejce z rodičovských chovů označují číslem farmy, číslem haly a datem snášky.
„Vlastní inkubace vajec, která se před nasazením do předlíhní opět dezinfikují a předehřívají probíhá v nejmodernějších líhních značek Chick Master a Petersime. V předlíhňových komorách s automaticky řízenými teplotně vlhkostními podmínkami, včetně automatického naklápění jsou vejce při teplotě okolo 37,5 °C a vlhkosti 50 % po dobu 18 dní. Po vytřídění se ještě tři dny inkubují v dolíhních,“ sdělila během prohlídky líhně životní partnerka zakladatele rodinné firmy Ing. Eva Machová.
Lísky s vylíhnutými kuřaty jdou na vybírací linku, kde se vakuově oddělují skořápky, kuřata se třídí, počítají a na přání zákazníka sprejově vakcinují proti infekční bronchitidě a Newcastleské chorobě.
„Kuřata expedujeme asi ve dvaceti klimatizovaných nákladních autech, z nichž největší pojmou i 180 000 kuřat. Ve vozech je udržováno stejné prostředí jako v dolíhních a díky tomu lze kuřata převážet i na dlouhé vzdálenosti. Můžeme tak bez problémů dopravovat jednodenní kuřata na Ukrajinu Slovensko, do Polska, Maďarska, Rumunska, Itálie, Rakouska a Německa. Stejným způsobem exportujeme i vejce, která nepoužijeme pro vlastní potřebu, převážně pak do Ruska a na Ukrajinu, “ pokračovala Ing. Machová.
Nejen mezi domácími výkrmci brojlerových kuřat je firma Mach líhně kuřat Litomyšl osvědčenou značkou kvality. Tu podtrhují i certifikáty managementu jakosti a enviromentu podle norem EN ISO 9001 : 2000 a EN ISO 14001 : 2004, které firma od roku 2002 každoročně obhajuje.
„Vzhledem k rozdělení domácího trhu se musíme zaměřit na rozšiřování obchodní spolupráci se zahraničními zákazníky. Ve spolupráci s dodavateli rodičovských hejn pak pro chovatele mimo jiné dále chystáme i odborné semináře zaměřené na výživu a zootechnické podmínky výkrmu. Samozřejmou součástí našeho servisu zůstane i zajišťování odborné poradenské činnosti vlastními techniky,“prozradila v závěru Machová.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down