Cílem této studie bylo ověřit možnost využití lupiny žluté (odrůda Salut) jako zdroje píce pro tvorbu siláží. Pro porovnání jsme použili tradiční luskoviny, pěstované za tímto účelem v podmínkách České republiky, a to hrách polní (odrůda Gambit) a bob obecný (odrůda Merkur). V průběhu pěstební sezony byla píce z každé plodiny odebírána ve fázích růstu: 1) Plný květ, 2) Konec kvetení, 3) Plnění semen a 4) Plná semena – vosková zralost.
Pro posouzení kvantitativních parametrů byl sledován výnos sušiny a dusíkatých látek. Kvalitativní parametry byly hodnoceny na základě chemického složení, zahrnujícího obsah sušiny, dusíkatých látek, tuku, vlákniny a jejich frakcí a dále stravitelnosti sušiny. Na základě výsledků z této studie je možné konstatovat, že lupina měla jednak nižší výnos sušiny, vyšší obsah NDF a zároveň nižší stravitelnost sušiny v porovnání s hrachem i bobem. Pro účely silážování doporučujeme sklizeň ve fázi plnění semen, i když u hrachu je možné bez ztráty živin i stravitelnosti prodloužit sklizeň až po voskovou zralost, což u bobu a lupiny nedoporučujeme.
Hrách setý (Pisum sativum L.) je jednoletá rostlina, která se pěstuje v mnoha částech světa. Je vysoce ceněný pro svůj vysoký obsah hrubých bílkovin (Blagojevic a kol., 2017). Pěstování hrachu je také prospěšné pro zlepšení úrodnosti půdy hlízkovými bakteriemi (Rhizobia), které jsou schopny zavést atmosférický dusík do půdy (Kwabiah, 2004).
Bob obecný (Vicia faba) je velmi významnou plodinou nejen pro bohatý obsah proteinu, ale je také výkonný v biologické fixaci dusíku s ekonomickými i ekologickými výhodami a je vynikající surovinou pro výrobu siláží (Li a kol., 2022). Lupina (Lupinus spp.) může být dobrou alternativou ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) - sóji, protože je cenným zdrojem bílkovin pro lidskou spotřebu a může být použita jako krmivo pro hospodářská zvířata ve formě semen, píce a siláže (Panasiewicz, 2022). Dobrou složkou do směsí s jarními obilninami je lupina žlutá, která se vyznačuje vysokým obsahem bílkovin (přes 40 %), bohatým na lysin, a tuku (nad 50 %), což výrazně zvyšuje nutriční hodnotu krmiv z takových směsí.
Článek byl odborně recenzován.
Článek byl vypracován na základě podpory Ministerstva zemědělství – projekt QK21010344.
Ing. Filip Jančík, Ph.D.,
Ing. Petra Kubelková, Ph.D.,
doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D.,
Ing. Radko Loučka, CSc.,
Ing. Veronika Koukolová, Ph.D,
Ing. Yvona Tyrolová,
Ing. Alena Výborná,
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves
Kresba: prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé; Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz - 1885
Celý článek vyšel v Našem chovu 11/2022.*
