Klostridiové infekce telat se v poslední době stávají stále častěji problémem, který může chovatelům hospodářských zvířat působit závažné ztráty. Tyto infekce nejsou ničím novým; jejich původci, bakterie rodu Clostridium, provázejí vyšší obratlovce po celou dobu jejich existence. Některé druhy těchto bakterií jsou trvalou součástí jejich střevní mikroflóry.
MVDr. Josef Krejčí
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno
Chorobné stavy vyvolané jejich přemnožením se čas od času vyskytovaly vždy. Obvykle se jednalo o případy, kdy nějaká náhlá změna krmené dávky nebo krmné techniky způsobila narušení jejich rovnováhy s ostatními součástmi střevní mikroflóry, mající za následek vznik onemocnění. Příčina rostoucí frekvence těchto onemocnění v posledních letech není zcela jasná. Dá se však předpokládat, že nějak souvisí s měnící se technologií odchovu telat a s měnícím se složením krmné dávky.
Onemocnění:
- klostridiová enteritis – typ A (všude tam, kde jsou úhyny telat doprovázeny tympanií nebo zvracením a při pitvě je nacházen obraz zánětu slezu (často i s plochými vředy) a střev, je vždy nutno uvažovat také o účasti klostridií na vzniku daného onemocnění.
- nekrotická enterotoxemie novorozených telat (vyznačuje se krvavým průjmem, celkovou slabostí a ochablostí, někdy doprovázenou křečovitými bolestmi v břišní krajině. Průběh bývá rychlý, velmi často končící úhynem. Pitevní obraz je charakterizován nekrotickým zánětem tenkého střeva. Pokud telata neuhynou ihned, lze na ledvinách nalézt obraz rozpadu jejich kůry–„mazlavá ledvina“)
- hemoragická enteritis (postihuje odstavená telata po přechodu na rostlinnou výživu a startovací krmné směsi, často nejsilnější zvířata, která v důsledku svého dominantního postavení sežerou podstatnou část podaného krmiva, zvířata mají kolikové bolesti a křeče, kopou se do břicha, hrbí a válejí se, a pokud nejsou nutně poražena, v krátké době hynou.
Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2015
