O rozšíření anglického plemene ovcí s masnou užitkovostí v našich chovech se velkou měrou zasloužil Klub chovatelů ovcí plemene suffolk, který byl založen 15. listopadu 1997. Tomuto zájmovému sdružení dlouhou dobu předsedal MVDr. Radek Axman, kterého jsme požádali o rozhovor.
Kdy se k nám začaly dovážet první ovce plemen suffolk a za jakým účelem?
Ještě za bývalého režimu se do ZD Němčí, Slavošova a na ISB Jevíčko dovezli první plemenní suffolci z Anglie a Německa. Záměrem bylo zlepšit masnou užitkovost potomstva u v tehdejší době chovaných vlnařských typů ovcí. Jednalo se o kvalitativně velmi slušná zvířata, která po sametové revoluci položila základ chovu novodobého suffolka anglického typu. V cestě k rychlejšímu rozšíření tohoto plemene v našich chovech v tu dobu bohužel stálo ministerstvo zemědělství, které podporovalo importy jiných masných plemen. Přesto i to málo, co se k nám dovezlo, velmi slušně navázalo na populaci vzniklou zejména převodným křížením.
Jak to vypadá s importy plemenného materiálu v posledních letech?
Ještě před deseti patnácti roky byl mezi chovateli hlad po nové krvi. Ještě dnes si řada z nich myslí, že bez dovozu plemenných zvířat nebudou nic znamenat. Myslím si však, že v našich suffolských chovech je linií více než je zdrávo, což se ve výsledku ukazuje spíše jako kontraproduktivní. Mělo by se pracovat s tím, co tady je, než čekat, že se doveze nějaký zázrak. Na to abychom dovezli špičkového berana, suffolka, za kterého se v Anglii zaplatí 25 tisíc liber, nikdo v Čechách nemáme. A tak nakupujeme již přebraná průměrná zvířata, což se bohužel následně negativně odráží v kvalitě plemenného materiálu.
V této souvislosti se nabízí otázka, zda se dovezli berani, kteří naopak byli pro naše chovy přínosem?
Z dovezených beranů rozhodně zasluhují obdiv dva plemeníci. A to zakladatel linie Yrit, kterou najdete i po dvaceti letech v rodokmenu stáda prakticky v každém chovu. Dalším beranem je Hannibal, který byl v roce 1999 dovezen z Dánska. Tento potomek po inseminaci semenem plemeníka novozélandského původu se stal v našich chovech suverénně nejúspěšnějším beranem všech dob, když v plemenné knize je po něm zapsáno na 350 potomků. Po roce 2000 dovezená zvířata již nedosahovala takové kvality, která by ovlivnila úroveň chované populace.*
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov.
