V České republice byl po roce a půl potvrzen výskyt nebezpečného svalovce stočeného (Trichinella spiralis) u prasete divokého. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha potvrdilo přítomnost larev uvedeného parazita patřícího mezi hlístice u prasete divokého dovezeného do zvěřinového závodu na Karlovarsku z Německa. Naposledy byl svalovec u nás zjištěn loni v červnu u dvou divočáků z Polska. V této souvislosti Státní veterinární správa nabádá k opatrnosti a současně připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou i dovezenou černou zvěř na výskyt trichinel.
Do zvěřinového závodu na Karlovarsku bylo dovezeno celkem dvaašedesát kusů černé zvěře. V rámci standardní prohlídky místně příslušná krajská veterinární správa odebrala vzorky a odeslala je k laboratornímu vyšetření do Státního veterinárního ústavu v Praze – Lysolajích, kde 19. prosince potvrdili přítomnost larev svalovce stočeného ve vzorcích jednoho zvířete. Tělo pozitivního zvířete bylo neškodně zlikvidováno v asanačním podniku.
Svalovec stočený je parazit vyvolávající u lidí onemocnění zvané trichinelóza. Původcem infekce je larva ve svalovině mezihostitele. Larva je velmi odolná, přežívá i v tělech uhynulých infekčních zvířat. Člověk se může nakazit pozřením nedokonale zpracovaného infikovaného masa, přičemž v našich podmínkách je nejpravděpodobnějším zdrojem nákazy maso prasat divokých. Larvy parazita, které se v gastrointestinálním traktu uvolní, dospívají během jednoho až dvou dnů a začnou se množit. Oplozená samička se zavrtá do stěny tenkého střeva, kam vylučuje až 1500 živých larev. Larvy aktivně pronikají stěnou střeva a krevním nebo lymfatickým oběhem se dostávají do buněk různých orgánů, kde se uhnízdí v cytoplasmě. Pouze u člověka dochází ke kalcifikaci larev ve svalovině, a to přibližné za 6 až 12 měsíců po zapouzdření v buňce. Uvádí se však, že životnost larev v člověku je až 30 let. Trichinelózou postižený člověk je ohrožený na životě a musí být hospitalizovaný. K posledním úmrtím na trichinelózu došlo v tehdejším Československu v 50. letech minulého století. V tuzemských chovech prasat domácích se parazit dlouhodobě nevyskytuje. Ovšem jinde v Evropě se s trichinelózou potýkali ještě nedávno, v roce 1998 to bylo v Itálii, na Slovensku a ve Francii. O rok později ve Velké Británii a v Německu a roce 2002 ve Španělsku.
Svalovec stočený má široké hostitelské spektrum. Z domácích zvířat nejčastěji parazituje u prasat, psů, koček a koní. U divokých zvířat jsou to především divoká prasata, drobní hlodavci, nutrie, psovité, kočkovité i lasicovité šelmy (jako jsou lišky, tchoři, jezevci, vlci, hyeny, lvi a levharti) a medvědi. Například v severských oblastech byly larvy svalovce (trichinely) potvrzeny také u mrožů. Z evolučního hlediska je zajímavé, že v subtropech byla potvrzena parazitace svalovce u krokodýlů, kteří patří mezi studenokrevné živočichy.
„V České republice jsou dlouhodobě povinně vyšetřována na přítomnost svalovce všechna ulovená i obchodovaná prasata divoká i na jatkách porážená prasata domácí a koně. Za prvních deset měsíců letošního roku bylo vyšetřeno zhruba 176 500 prasat divokých,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
K potvrzeným případům výskytu svalovce stočeného u prasat divokých dochází sice zřídka, ale stále je třeba nepolevovat v obezřetnosti. V předchozích třech letech byly potvrzeny celkem tři případy, a to jeden v roce 2022 u divočáka dovezeného z Polska a dva v roce 2021. Od roku 2014 se monitoring výskytu trichinel provádí také u uhynulých či utracených lišek a psíků mývalovitých. V roce 2022 byly pozitivní dvě zvířata z celkového počtu 2 560 odebraných vzorků.*
