Stopové prvky jsou klíčovou součástí výživy. Jsou nezbytné pro zdraví, užitkovost a reprodukci nejen u hospodářských zvířat. Nadbytek může nejenom zvýšit náklady na krmnou dávku, ale také způsobit zdravotní problémy či škodit životnímu prostředí. Z toho důvodu se musí stopové prvky vždy dávkovat cíleně.
Obsah minerálů, ať už makro-, mikro- či stopových prvků, se liší nejenom mezi různými zdroji. Ale v případě potravin a krmiv může být značná odlišnost i v rámci jednoho typu. A tak by se třeba při výživě dojnic mělo při stanovování množství minerálních doplňků k zařazení do krmné směsi s těmito odlišnostmi počítat. Zejména v případě stopových prvků to znamená, že by se místo použití tabulkových hodnot mělo vycházet např. z laboratorních analýz konkrétních krmiv. Podstatný vliv na efektivitu přidaných minerálních látek má také jejich forma, protože využitelnost anorganických či organických zdrojů se může výrazně lišit. Od toho se pak odvíjí množství minerálů, které má organismus k dispozici, a míra jejich vlivu na zdraví, mléčnou produkci a další důležité ukazatele efektivity chovu, ale i na životní prostředí a ekologickou udržitelnost chovu. Odpovídající minerální výživa je zásadním faktorem pro ekonomiku a environmentální stopu, a to nejen chovu dojeného skotu.
Stopové prvky musí být
Minerální látky ovlivňují veškeré životní pochody v těle. Plodnost ovlivňují především fosfor, mangan, měď, selen a jód. K optimálnímu růstu jsou potřeba jód a měď. Nervový systém pro své správné fungování vyžaduje hořčík, zatímco apetit povzbuzují sodík a fosfor. K odpovídající mléčné produkci je potřeba vápník, fosfor a sodík. S počtem somatických buněk a odolností má co do činění selen. Na mobilizaci vápníku pro tvorbu mléka se podílí zejména hořčík. Kvalitu kostí zlepšují hlavně vápník, fosfor a mangan a pro udržení pevnosti paznehtů je třeba zinek, který ve spojení s mědí prospívá kvalitě kůže a srsti. Játra a metabolismus nemohou optimálně fungovat bez své dávky kobaltu. A to není ani zdaleka vše. K udržení dobrého zdraví a užitkovosti potřebuje skot více než 15 různých minerálů a udržet takovou škálu v optimální výši není rozhodně snadné. Přitom se totiž nesmí zapomenout, že v případě minerálních látek je důležité nejenom to, aby jich nebyl nedostatek, ale v některých případech je ještě důležitější, aby jich nebyl nadbytek, protože to nesvědčí ani zvířatům, ani životnímu prostředí či bankovnímu účtu chovatele.
Krmná dávka s odpovídajícím množstvím minerálních látek a zejména stopových prvků je pro efektivní a udržitelný chov dojeného skotu klíčová. Bez zvládnuté výživy nelze udržet zdraví zvířat a jejich užitkovost na patřičné úrovni. Znalosti jsou v tomto ohledu velmi důležité, protože poznatky o kvalitě krmiv a jejich stravitelnosti jsou stále rozšiřovány a zpřesňovány. Stejně tak se moderní dojnice diametrálně odlišují od těch, které byly na chovech před pár desítkami let. Pro současné krávy je typická nejenom výrazně vyšší genetická hodnota a s tím i podstatně vyšší mléčná produkce, ale také podstatně vyšší výskyt tzv. metabolického stresu. Stručně řečeno, metabolismus dojnice před třiceti-čtyřiceti lety dokázal ustát podstatně větší výkyvy (či nedostatky) ve výživě či dalších aspektech chovu.
Všeho s mírou
Nároky konkrétního zvířete (např. dojnice) závisí na řadě vnitřních i vnějších faktorů, k nimž patří například její genofond a produkční potenciál, aktuální dojivost, fáze reprodukčního cyklu i laktace, ale také složení a kvalita krmné dávky. Pro udržení maximální užitkovosti i efektivity chovu je nezbytné dopřát dojnicím optimální dávky živin, protože jejich nedostatek limituje produktivitu zvířat i chovu, zatímco překrmování může nejenom zvyšovat rizika zdravotních problémů, např. v důsledku toxicity některých prvků, ale také náklady na krmný den, a to bez vyhlídek na návratnost. Krom toho se prohlubuje i ekologická stopa chovu v důsledku vylučování nadbytečného množství minerálů z organismu. U stopových prvků rozhodně neplatí pravidlo „čím více, tím lépe“ a z tohoto hlediska jsou investice do analýz krmiv a spolupráce se specializovanou firmou či odborným poradcem na výživu na místě.
Stanovení množství
Základem pro zodpovědnou a efektivní minerální výživu dojnic je analýza všech komponentů krmné dávky, aby se zjistil skutečný obsah minerálů, a to zejména v případě píce, resp. konzervovaných objemných krmiv. Zatímco u kupovaných koncentrovaných směsí bývají informace o obsahu minerálů dostupné na etiketách, tak jen málo chovatelů má přehled o skutečném obsahu minerálů v objemných krmivech. Vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní složku krmné dávky skotu, měla by analýza minerálů v siláži a senáži být výchozím bodem pro rozhodování o potřebě jejich doplnění do krmné dávky.
Orientace v doporučeních
Kdo se už někdy snažil sestavit optimální krmnou dávku, tak nejspíš brzy zjistil, že existuje celá řada různých doporučení, ať už šlo o základní živiny, energii či vitamíny a minerální látky. V posledních letech se mezi nejčastěji zmiňovanými objevují NASEM Dairy 2021 Requirements, podle nichž lze stanovit parametry krmné dávky se zohledněním věku, hmotnosti, stádia produkce a reprodukčního cyklu krav. Přitom je třeba pamatovat i na předpokládaný příjem sušiny a využitelnost konkrétního zdroje stopových prvků, který by měl zaručovat odpovídající úroveň biologické dostupnosti a pozitivně působit na produktivitu a pohodu zvířat za přijatelných nákladů.
Překrmování není „trendy“
Nejenom za poslední tři-čtyři dekády se užitkovost dojnic razantně zvýšila, ale v podstatě každým rokem dochází k jejímu (i když už mírnějšímu) nárůstu. S tím souvisí i nárůst potřeby stopových prvků, ale rozhodně není možné, aby k jejich navyšování v krmných směsích a dávkách probíhalo „intuitivně“ směrem „čím více, tím lépe“, protože paralelně probíhající výzkumy stále častěji ukazují, že potřeby dojnic nestoupají lineárně a překrmování dojnic stopovými prvky se obvykle projeví nežádoucím způsobem.
Stanovení základní dávky
Mají-li výživáři stanovit potřebu doplnění stopových prvků pro naplnění nároků dojnic, musí nejprve zjistit celkové množství stopových prvků, jež jsou dostupné v základní krmné dávce. Klíčové přitom je pochopení důležitosti obsahu stopových prvků v jednotlivých komponentech krmné dávky, protože nerespektování této základní dávky stopových prvků a „automatické“ přidání nějakého univerzálního minerálního doplňku je takřka zárukou jejich nadměrné dávky.
Stručně závěrem
Adekvátní dávka potřebných živin, vitamínů a minerálů, vč. stopových prvků, ale i odpovídající struktura a koncentrace energie má pro zdraví, pohodu a produktivitu dojnic zásadní význam. Předpokladem pro minimalizaci chyb je dobré pochopení a využívání všech dostupných informací o obsahu stopových prvků v krmivech, z nichž se v podniku aktuálně sestavuje krmná dávka. Dále je vhodné přihlédnout k informacím o spotřebě krmiv, aby se dalo odhadnout s jakým příjmem sušiny lze v různých produkčních skupinách v průběhu celého roku počítat.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v Krmivářství 1/2025
