Ve snaze snížit náklady na krmiva, která představují v chovu prasat nejvyšší položku, se hledají nejen náhradní zdroje bílkovinných krmiv, ale uvažuje se i o využití krmiv s vyšším podílem vlákniny. Teoreticky se tak nabízí i prostor pro šlechtění zvířat s lepší schopností jejího využití v krmných dietách. O tom, zda má smysl ubírat se i touto cestou, jsme v televizní diskuzi hovořili s vedoucím oddělení chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslavem Rozkotem, CSc., a manažerem šlechtění prasat společnosti Chovservis, a. s., Ing. Štěpánem Homoláčem.
M. Rozkot
Určitě ano, vždyť i ve výživě lidí má vláknina svou roli a její využití u prasat je podobné. Jistě, nebude hlavní složkou krmné dávky, nemůžeme od prasete očekávat, že vyroste a ztloustne jen na trávě. Význam vlákniny v krmných směsích pro prasata spočívá ve zlepšení trávení a využití potřebných živin. U prasat v alternativních chovech, která mají možnost pobývat na pastvě, se vyšší podíl vlákniny v krmné dávce sice podepisuje pod jejich pomalejší růst, ale i specifickou kvalitu masa vyhledávanou náročnějšími spotřebiteli. Na běžném trhu v tuzemsku se však tento druh vepřového masa příliš nenabízí. Tato poptávka otevírá prostor pro využití původních plemen. V našich podmínkách se jedná o přeštické černostrakaté prase, které vlákninu nejen velmi dobře snáší, ale ani nevyžaduje krmnou dávku bohatou na energii s vysokým podílem proteinu. Přitom poskytuje kvalitní maso s obsahem vnitrosvalového tuku, který mu dodává šťavnatost a chuť. Živočišný tuk má ve výživě lidí pozitivní roli, samozřejmě za předpokladu, že se to s jeho konzumací nepřehání. Stejně jako u ostatních komponent krmných dávek i pro vlákninu platí, že by měla být zvířatům poskytována jen z kvalitních zdrojů.
Š. Homoláč
Význam vlákniny v krmných dávkách pro prasata je neoddiskutovatelný, ovšem ne ve všech případech může její vyšší podíl znamenat lepší využitelnost živin. Jestliže se v současné době zvířata šlechtí na lepší zhodnocení látek obsažených v krmných směsích, je třeba na druhou stranu počítat i s tím, že budou citlivější na jakoukoli disbalanci živin. I proto má zastoupení vlákniny ve výživě vysokoužitkových zvířat velký význam a podobně jako u přežvýkavců se i u monogastrů sledují jednotlivé typy vlákniny. Na vysokém podílu vlákniny stojí výživa již zmiňovaného přeštického prasete, které patří mezi genové zdroje, ale například i iberského prasete či mangalici. U iberského prasete některé firmy deklarují, že po celou dobu výkrmu byla zvířata krmena pouze žaludy. Výjimečné kvality masa mangalice se dosahuje díky pastvě, kde se prasata tohoto maďarského národního plemene vykrmují déle než rok. Také přeštickému praseti, které u nás chováme, jsme uzpůsobili výživu. Její vybalancování k získání kvalitního mramorovaného masa nám trvalo dva tři roky.*
Více se můžete dozvědět na TV Zemědělec.
