Nedaleko Uherského Hradiště najdeme nedaleko od sebe, jen co by kamenem přes novou dálnici dohodil, dva spřátelené zemědělské podniky patřící do skupiny Chemagra, a. s., ZEAS Nedakonice, a. s., a ZEAS Polešovice, a. s. Oba se věnují chovu dojeného skotu plemene holštýn, v Nedakonicích se zaměřují na krávy, v Polešovicích se specializují na odchov telat.
ZEAS Nedakonice hospodaří na 860 hektarech zemědělské půdy, z tržních plodin pěstují na 250 hektarech pšenici, na 120 ha řepku a pro letošní rok plánují zasít i mák. Zbylá výměra slouží pro potřeby živočišné výroby, kromě silážní kukuřice na 200 hektarech pěstují i žito a triticale na senáž (75 a 65 hektarů), vojtěšku na 85 hektarech a luskoobilné směsky na ploše 70 ha.
Jak informoval ředitel nedakonického podniku Roman Liška, aktuálně se v tamních stájích chová 840 dojnic, z nichž je zhruba 80 procent plemene holštýn, zbylý podíl představují české strakaté plemenice a kříženky. Dále je ve stavu zhruba stovka vysokobřezích jalovic a 70 telat do věku dvou až tří týdnů.
„Již nějakou dobu probíhá převodné křížení na plemeno holštýn, jsme totiž přesvědčeni, že mléko je zajímavou komoditou, které chceme vyrobit co nejvíc,“ vysvětluje složení stáda Roman Liška.
A to se jim daří, za rok 2024 se mohou pochlubit průměrným nádojem ve výši 10 770 kilogramů na kus a rok s obsahem složek na úrovni 4,1 % tuku a 3,48 % bílkovin. Však je také obsah mléčných složek jedním z hlavních kritérií pro šlechtění. Denní dodávka v aktuální výši zhruba 23 300 litrů se dodává do mlékárny Brazzale Moravia v Litovli, kde vzhledem ke specializaci na výrobu sýrů vysoké složky potřebují.
Odběratelé, a nejen ti, oceňují také obsah somatických buněk, v tanku je v průměru pouze 130 000 na jeden mililitr. „Je to především zásluhou precizní zootechnické práce,“ vyzdvihl Roman Liška zásluhy týmu zootechniků pod vedením Pavla Dvořáka. A nesmíme zapomenout ani na přínos technologie v podobě moderní kruhové dojírny Dairymaster,“ dodal ještě.
Ani tato pokroková dojírna pro 44 krav s automatickým ošetřením post-dipem by ale nebyla moc platná, kdyby se na ní nedodržovaly potřebné protokoly, jejichž součástí je například používání rukavic či jednorázových ubrousků namáčených v dezinfekčním přípravku.
„Věk při prvním otelení je 22,9 měsíců, zabřezávání krav 40 %, poměr zabřezávání 23,5a servis perioda 104,“ připomněla reprodukční ukazatele Ing. Michaela Barboříková, vedoucí živočišné výroby ve skupině Chemagra.
V Nedakonicích se plemenice otelí a mláďata zde v boudách po dvou kusech setrvávají zhruba do věku maximálně tří týdnů, Následně se býčci prodávají a jalovičky přesouvají do Polešovic, odkud se do Nedakonic vracejí jako vysokobřezí jalovice.
Jak konstatuje vedoucí živočišné výroby ve skupině Chemagra Ing. Michaela Barboříková, první hodiny a dny jsou v životě telat velice důležité. „V podniku je 24 hodin denně přítomen porodník, který zajistí, že každé tele dostane dva litry mleziva nejpozději do dvou hodin od narození, do 12 hodin potom přijme minimálně šest litrů, nejlépe od vlastní matky,“ konstatuje Ing. Barboříková. Nesmí se opomenout ani precizní ošetření pupku a osušení mláděte.
V podniku si pro odchov nejmladších vybrali boudy určené pro dvě telata. „Z hlediska welfare je to špička, vynikající je i jejich zdravotní stav,“ konstatuje hlavní zootechnik Pavel Dvořák. Systém je nastaven tak, že se tyto dvojice od sebe neoddělí ani později, putují spolu i do navazující technologie v Polešovicích.
