Specializace na chov prasat a drůbeže je vzhledem k současné situaci na trhu více než riskantní záležitostí. Pro západočeskou akciovou společnost Lubská zemědělská na Klatovsku, která nevlastní žádnou půdu je však výroba vepřového a drůbežího masa základní podnikatelskou aktivitou. K tomu je však třeba dodat, že bez modernizace, kterou chovatelé ze šumavského podhůří za účelem zefektivnění produkce ve svých provozech neustále realizují by toto zaměření ztratilo perspektivu.
Sídlo Lubské zemědělské, a. s. najdete v městečku Plánice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Historie zmiňovaného podniku sahá až do 70. let minulého století, kdy se po republice v každém okrese zakládaly typy tzv. společných zemědělských podniků. V té době se v plánickém podniku dělali prasata, vykrmovali býci a provozoval chov nosnic. Až po revoluci s transformací na akciovou společnost se západočeští chovatelé specializovali na výrobu vepřového a drůbežího masa. Pro produkci první komodity mají k dispozici dva závody, a to v Petrovicích, kde je ve výkrmu 7200 kusů a v Hejné s 5800 výkrmovými prasaty. Na tyto provozy navazují dvě porodny v Plánici s 1050 prasnicemi a v Seči u Blovic, kde je ustájeno 650 plemenic. Právě zde je zajišťována podniková potřeba 38 000 zástavových selat za rok. Pokud jde o objem výroby, tak v současné době u vepřového dosahují roční produkci 4400 tun.
Také výroba drůbežího masa v podniku z plzeňského okresu je rozložena mezi dvě střediska – v Lubech, které bylo v roce 1991 vybudované rekonstrukcí snáškových hal a novostavbu v Nicově. K tomu účelu celkem využívaných 16 hal má jednorázovou naskladňovací
kapacitu 440 000 jednodenních kuřat, což při sedmi realizovaných turnusech odpovídá třem miliónům nakoupených kuřat nebo jinými slovy šesti tisícům tun vykrmených brojlerů. Kuřata odebírají z drůbežářských podniků Mach –Drůbež, a. s., Xavergen, a. s. a Best, s. r. o. V drtivé devadesátiprocentní většině případů se jedná o genetický materiál Cobb, od letošního roku k tomuto hybridu přibude na zkoušku ještě kombinace Hubbard. V intenzivním výkrmu brojlery vyskladňují v průměrném věku 35 dnů při hmotnosti 1,80 až 1,90 kg a spotřebě krmné směsi 1,80 kilogramů na jednotku přírůstku.
Rekonstrukce po etapách
Jak již bylo zmíněno, aktivity specializovaného podniku se neobejdou bez investicí do spolehlivých technologií.
„Osvědčila se nám technologie Big Dutchman. Poprvé jsme ji použili v devadesátých letech, když jsme původní snáškové haly zrekonstruovali na výkrmové kapacity pro brojlery. Následně jsme ji upřednostnili i při instalaci systému mokrého krmení se dvěma míchačkami, tzv. Duplexu ve výkrmových halách pro prasata, který byl díky své obslužné kapacitě v té době nejefektivnější alternativou na trhu. Zatím poslední velkou akcí, od které si slibujeme navýšení počtu odchovaných selat, je rekonstrukce poroden na farmě v Plánici. Generálním dodavatelem technologie již osvědčeného výrobce je firma BD Tech, která nám v rámci výběrového řízení udělala nejvýhodnější nabídku. K investici jsme získali podporu z programu rozvoje venkova, přesto je ale jasné, že takovýto projekt nelze realizovat bez úvěru. Bez financí se podnikat nedá ani v zemědělství jehož výsledky jsou závislé na mnoha faktorech, které ani ovlivnit nemůžete. V naší branži je tak vztah mezi finanční institucí a klientem postaven na vzájemné důvěře, o to více si cením dlouholetou spolupráci s Komerční bankou, na kterou si nemohu ani v nejmenším ztěžovat,“ uvedl předseda představenstva akciové společnosti Ing. Miroslav Babka.
Rekonstrukce na farmě v Plánici probíhala po etapách; v první v roce 2008 se zrekonstruovalo asi 40 % porodních míst včetně odchovny selat, následně ve druhé etapě proběhla rekonstrukce stejného podílu ustájovací kapacity pro prasnice i odstavená selata. Dokončení, které by se mělo zrealizovat letos v létě pak má na programu poslední porodnu, odchovnu selat a ještě jednu ustájovací kapacitu pro jalové prasnice.
Lepší podmínky přinášejí výsledky
„V porodnách se s nainstalovanou automatickou ventilací zlepšily teplotně vlhkostní podmínky. Princip bez průvanového systému výměny vzduchu je založen na jeho nasávání ventilátory zvenčí do podstřešních prostor, odkud prostupuje do stáje přes speciální stropní perforované trapézové panely odizolované skelnou vatou ošetřenou proti jímání vlhkosti. Regulovatelný odtah vzduchu je pak realizován ventilačními komíny opatřenými klapkou. V jalovárnách ještě využíváme systém pro chlazení a zvlhčování prostředí jako prevenci proti teplotnímu stresu prasnic v letních měsících, což se odráží v lepších výsledcích zabřezávání,“ pochvaloval si Ing. Babka.
Pokud jde o vlastní ustájení, tak ve zrekonstruovaných porodnách jsou porodní kotce na roštové podlaze s tím, že prasnice má pod sebou pryžovou matraci, která jí umožňuje bezproblémové ulehnutí. V části porodního kotce pro selata tvoří část podlahy výhřevná deska s dobrou akumulační schopností a rovnoměrným rozdělením tepla. Pod každým kotcem je vana na kejdu, která se dále hydromechanicky odvádí přes svodné kanály až do svodné jímky.
Zlepšení mikroklimatu v porodnách podpořilo u prasnic příjem většího objemu krmné dávky, což se projevilo v mléčnosti a ve finále i kvalitě a vyšší odstavové hmotnosti selat. Z hlediska zdraví selat pak byla zásadní výměna původních betonových podlah za rošty, díky kterým se minimalizovalo riziko vypuknutí koli infekcí.
„Po rekonstrukci prvních čtyřiceti procent porodních míst se nám užitkovost na farmě v Plánici zvedla z 22 na 24,5 odchovaného selete na prasnici. Loňská druhá etapa modernizace přinesla další navýšení až na úroveň 27 odchovaných selat. Samozřejmě jsou v tom započítávány i krmné dny prasniček. Za těmito čísly je i významné snížení ztrát na porodně, když z průměrných 14 až 15 procent jsme se dostali na polovinu. Kdyby v těchto výsledcích nebyly započteny ještě úhyny z poslední porodny, kterou budeme letos rekonstruovat, tak jsme na ztrátách jen okolo pěti procent. Pokud chceme vyrábět vlastní selata, tak se musíme dostat na užitkovost dosahovanou chovateli v západní Evropě. Shodnou genetiku již máme, předpokladem pro její efektivní využití je zajištění optimálních podmínek ustájení. A to je oblast, které jsme na rozdíl od chovatelských velmocí stále dost dlužni,“ konstatoval vedoucí provozu v Plánici Ing. Zbyněk Svoboda.
Kvalifikovaná pracovní síla je nenahraditelná
V další fázi chovatelé Lubské zemědělské, a. s. plánují investovat ještě do technologií poroden ve druhém středisku v Seči u Blovic a v navazujících výkrmnách.
„S dosavadní rekonstrukcí jsme snížili počet ošetřovatelů, přechodem na plynové vytápění jsme snížili i energetickou náročnost provozu, úsporu nám přineslo i zavedení vlastního zdroje vody. To je ale momentálně asi maximum toho, co můžeme ovlivnit. Cenu na jatkách ovlivnit nemůžeme, stejně tak ani cenu obilí, které musíme nakupovat. Nezbývá nám než doufat, že v připravovaném scénáři Společné zemědělské politiky budou spravedlivější podmínky pro všechny. Živočišná výroba je ve všech ohledech náročná, mimo jiné i na pracovní sílu. A pokud bych měl v této souvislosti hovořit k budoucnosti chovu prasat u nás, tak nejsem přesvědčený, že se propad stavů prasnic podaří v brzké době zastavit. Odchodem generace lidí, která je s životem na venkově bytostně spjatá ztratíme pracovníky, za něž nebudeme mít náhradu. I přesto, že automatizace spolu s počítačovou technikou snižující objem ruční práce doznala pokroku i v tomuto sektoru živočišné výroby, tak se mladí do zemědělství nepohrnou. Na trhu tak bude nedostatek kvalifikované pracovní síly, bez níž bude dosažení úrovně špičkových chovatelů v Evropě opravdu problematické,“posteskl si na závěr předseda představenstva akciové společnosti Ing. Miroslav Babka.
