Historická poučka chovu skotu praví: „Jakou odchováš jalovici, takovou budeš mít krávu.“ Tento zdánlivě jednoduchý princip platí napříč plemeny i zemědělskými podniky. Za dobře odchovanou jalovicí stojí spousta práce, ovšem péče o nejmladší kategorii skotu se jednoznačně vyplatí.
Toho jsou si vědomi i v Zemědělském družstvu Vendolí nedaleko Svitav. Management podniku obhospodařujícího tisícovku hektarů zemědělské půdy se řídí heslem Vše pro krávy, konkrétně pro ty zde chované, české strakaté.
ZD Vendolí na orné půdě, která zaujímá 890 hektarů, pěstuje jak tržní plodiny – ozimý ječmen na 113 ha, ozimou pšenici na ploše 220 hektarů, jarní ječmen na 170 ha a řepku na 195 hektarech, tak plodiny pro zajištění krmivové základny – kukuřici na 100 hektarech, jetel na 120 ha a pelušku na 30 ha. K podniku náleží také 110 hektarů trvalých travních porostů.
Ve stavu je aktuálně 315 českých strakatých krav s průměrnou roční užitkovostí 8500 kilogramů mléka. Do mlékárny Agricol Polička se denně odváží 8200 litrů suroviny s průměrným obsahem tuku 3,8 % a bílkovin 3,5 %. Počet somatických buněk nepřesahuje 230 tisíc na mililitr mléka.
Jalovice se poprvé zapouštějí od věku 16 měsíců a hmotnosti okolo 450 kilogramů. Jak komentuje hlavní zootechnička Ing. Kristýna Zemachová, souvisí to především s jejich odchovem v minulosti. „Před spuštěním nového teletníku rozhodně nebyl ideální,“ přidává se její kolegyně Ing. Karolína Konopáčová a dodává, že jalovičky odchované v nové stáji se budou s největší pravděpodobností poprvé inseminovat ve věku 14 až 15 měsíců.
Zabřezávání krav i jalovic činí v průměru 50 procent, servis perioda je na úrovni 90 dní a mezidobí se pohybuje okolo 380 dnů. Tyto parametry naznačují, že u starších krav je situace z hlediska reprodukce lepší.
Při výběru otců nové generace se zootechničky orientují především na užitkovost včetně obsahu složek, tvar vemen a celkový exteriér. „Nejraději volíme komplexní zlepšovatele,“ poukazuje Ing. Zemachová s tím, že ze sedmi býků používaných na základní stádo jsou dva až tři prověření, zbytek se řadí mezi ty s genomickou plemennou hodnotou. „Mám pocit, že po zavedení genomiky není takový výběr prověřených plemeníků jako dřív,“ myslí si Karolína Konopáčová.
e středisku Vendolí se za posledních dvacet let mohutně investovalo do stájí pro skot. Od roku 2005 funguje volná produkční stáj, rekonstrukce porodny proběhla v roce 2012. Odchovna jalovic dostala nový háv v roce 2018 a do novotou svítícího teletníku se jalovičky poprvé podívaly v roce 2021. Aktuálně se staví zastřešené hnojiště.
Výživa skotu je postavena na kvalitních objemných krmivech, v tomto ohledu si zootechničky pochvalují spolupráci s agronomy. Většina siláží, kukuřičná, jetelová, travní i hrachová je uskladněna v nekrytých žlabech, co se nevejde, putuje do vaků. Podmínkou vyrobení jakostní hmoty je precizní práce od sklizně, přes navážení, používání biologických aditiv a nezbytné dusání až po zakrývání jámy a pravidelný odběr píce.
V loňském roce začaly v podniku fungovat dvě nové stáje pro telata. První z nich ukrývá 30 plastových bud, na polovině druhé jsou nainstalovány mléčné automaty. Ve zbývající části je 110 míst v pěti kotcích pro telata na rostlinné výživě do věku zhruba sedm měsíců. Obě stáje jsou vzdušné a světlé. Díky nim se zlepšila zoohygiena, a tedy i zdravotní stav stejně jako přírůstky.*
