Menu
e-shop
Od Paříže v Texasu až po Paříž ve Francii přineslo léto roku 2026 období mimořádných veder do hlavních regionů chovu skotu na obou stranách Atlantiku. Na začátku srpna se téměř polovina USA nacházela v oficiálním stavu sucha. Podobně byly rekordní podmínky zaznamenány ve velké části Evropy. Tento trend stále teplejšího počasí má významné důsledky, které daleko přesahují bezprostřední účinky tepla na zvířata.
Na jedné straně se odhaduje, že tepelný stres u skotu způsobuje celosvětové ztráty ve výši více než 10 miliard dolarů ročně. Rostoucí teploty mohou také ohrozit dostupnost a kvalitu plodin pro výrobu siláže. To společně představuje výzvu pro celé odvětví: teplejší počasí snižuje výkonnost stád a kvalitu siláže, zvyšuje plýtvání a spotřebu zdrojů, podkopává cíle udržitelnosti a v konečném důsledku přispívá ke stále větší nestabilitě klimatu.
Žádné jednotlivé opatření nemůže tento cyklus přerušit, protože, jak zemědělci vědí, skutečná změna vyžaduje opatření v rámci celého systému chovu skotu. Přesto však existují kroky, které mohou zemědělské podniky zavést, aby zlepšily odolnost svého skotu vůči extrémnímu počasí, a to inteligentním řízení krmení. Cílené mikrobiální strategie mohou pomoci zlepšit efektivitu využívání krmiv a snížit intenzitu emisí tím, že podporují funkci bachoru během tepelného stresu, zachovávají kvalitu siláže a zvyšují výnos z každé tuny krmiva ve strategii udržitelnosti zemědělského podniku.
S tím, jak každé léto stoupají teploty, roste i výskyt tepelného stresu u skotu. Když index teploty a vlhkosti (THI) překročí hodnotu 68 až 70, zvířata již nedokážou účinně odvádět tělesné teplo, což vede ke sníženému příjmu sušiny (DMI) a méně intenzivnímu přežvykování, což negativně ovlivňuje složení a účinnost mikrobioty bachoru. Tato snížená trávicí schopnost znamená nižší výnosy mléka při stejném množství krmiva, což podkopává snahy zemědělců o zlepšení efektivity využívání zdrojů a snížení intenzity emisí metanu.
Kromě základních opatření ke zmírnění tepla (stín, ochlazování a dostatek chladné, čisté vody) patří mezi nejúčinnější strategie, které mohou chovatelé použít na podporu ekologické účinnosti u skotu trpícího tepelným stresem, přidávání živých kvasinek Saccharomyces cerevisiae do denní krmné dávky. Bylo prokázáno, že je specifický pro bachor zvyšuje pohodu zvířat zlepšením pH v bachoru a zároveň zlepšuje rozklad vlákniny, je-li kombinován s dostatečným přísunem fyzikálně účinné vlákniny (peNDF). Přínosy kvasinek se jeví jako ještě výraznější v obdobích zvýšeného stresu, jako je například horké počasí.
Efektivita z hlediska environmentálních i ekonomických přínosů spočívá velká část ziskovosti zemědělského podniku na kvalitě siláže. Ani ty nejmodernější výživové doplňky nedokážou nahradit nekvalitní siláž a dostatečný přísun peNDF je nezbytný pro maximální využití živých kvasinkových krmných doplňků.
Stejně jako u samotného skotu však rostoucí globální teploty vážně ovlivňují pícniny. Odhaduje se totiž, že již průměrný globální nárůst teploty o pouhý 1 °C sníží výnosy o 5–10 %. Vzhledem k tomu, že pěstitelské podmínky a dostupnost plodin se stávají stále nepředvídatelnějšími, potřebují zemědělci praktické strategie k maximalizaci výnosu z každého silážního žlabu, vaku nebo balíku siláže. Zde přicházejí na řadu inokulanty na bázi bakterií a enzymů.
Inokulanty urychlují mléčné kvašení a omezují zahřívání, čímž pomáhají zachovat objem sušiny, uchovat více esenciálních živin a zvýšit účinnost krmiva. Některá složení inokulantů také obsahují enzymy, které zlepšují stravitelnost vlákniny, což skotu umožňuje získat více energie ze stejného množství a druhu krmiva. Díky většímu množství mléka na tunu krmiva mohou farmy splnit produkční cíle s menším využitím půdy, vody a nakupovaného krmiva.
Ačkoli cesta k udržitelnější chovu skotu bude vyžadovat koordinaci mnoha oblastí, doplnění specializovaných inokulantů do krmiv, představuje překvapivě jednoduchý krok, který může zachovat kvalitu siláže, zlepšit efektivitu využívání zdrojů a posílit výsledky zemědělských podniků.
Neexistuje žádné jediné řešení pro komplikace související s klimatem, kterým čelí chovy hospodářských zvířat, a přizpůsobení se jejich dopadům nemůže nahradit opatření zaměřená na řešení jejich příčin. Použití specializovaných kmenů kvasinek nebo bakterií může pomoci trávicímu systému zvířat přizpůsobit se oteplujícímu se klimatu, zvýšit produktivitu a ziskovost farmy, a dokonce snížit uhlíkovou stopu. V kombinaci se zlepšením zdraví zvířat, výživy, využívání zdrojů a managementu mohou mít tyto mikroorganismy vliv na celkový přístup k chovu hospodářských zvířat.*
All About Feed
