Menu
e-shop
Implementace efektivních ochlazovacích technologií je jedním z opatření ke zmírnění negativních důsledků tepelného stresu, jenž je v chovech stále častějším problémem. Avšak pro jejich optimální nastavení a fungování je dobré znát i fyziologické procesy, jejich změny a projevy, které indikují suboptimálního podmínky a působení tepelného stresu. Rychle rostoucí domácí prasata, zejména moderní užitková plemena a speciálně vyšlechtěné linie, produkují více tělesného tepla než původní plemena či dokonce jejich divocí příbuzní. Efektivní odvod nadbytečného tepla z organismu a minimalizace působení tepelného stresu u nich tak bývá nejenom otázkou welfare a užitkovosti, ale též zachování zdraví a někdy i života.
Vyšší četnost výskytu a delší trvání období s vysokými teplotami vzduchu, která byla registrována v posledních desetiletích, určují nový přístup k vývoji a zlepšování technologií pro chov hospodářských zvířat. Zejména prasata jsou velmi citlivá na teplotu prostředí a působení tepelného stresu, protože se nemohou aktivně potit a ani odpařování vody z dýchacích cest není příliš efektivním způsobem, jak se zbavit nadbytečného tepla.
Regulace tělesné teploty
V termoneutrálních podmínkách prostředí jsou u teplokrevných živočichů produkce tepla a jeho odvádění z těla udržovány v dynamické rovnováze, při níž probíhá kontinuální, i když proměnlivá produkce metabolického tepla (buněčný metabolismus a práce), které je konvekcí a kondukcí vedeno z vnitřních orgánů tkáněmi k povrchu těla. Při vysokých teplotách vzduchu vykazují prasata sníženou aktivitu, leží v chladných a vlhkých prostorách a častěji se válí (klidně ve vlastní moči, když nemají jinou možnost). Ve venkovních chovech či ve výbězích častěji vyhledávají zastíněná místa. Zvířata ovlivněná tepelným stresem zvyšují příjem vody a konzumují méně krmiva. Pozorován je také omezený kontakt s ostatními prasaty v kotci. Společně se zvýšením dechové frekvence, teploty tělesného jádra a povrchu kůže jde o časté markery působení tepelného stresu, které pro odhad jeho intenzity využívají chovatelé i vědci.
Krátkodobý nebo delší
Je horší krátký nebo dlouhodobý tepelný stres? Těžko říct. Vždy záleží na celé řadě dalších faktorů. Bylo prokázáno, že existuje dvoufázová reakce na tepelnou zátěž. Během prvních 24–48 hodin působení vysoké teploty prostředí dochází k rychlému zvýšení dechové frekvence a teploty těla. Druhá fáze bývá charakterizována postupným poklesem a následným dosažením relativně konstantních úrovní (aklimatizace). Při reakci prasat na akutní tepelný stres vědci prokázali, že po 30 minutách (teplota vzduchu 39,3 °C) se teplota tělesného jádra (měřeno v trávicím traktu) zvýšila z 38,3 °C (termoneutrální) na 40,3 °C. Průměrná teplota povrchu kůže stoupla z 33,5 °C na 40,5 °C, avšak na rozdíl od teploty tělesného jádra klesla teplota kůže, když byla zvířata přesunuta zpět do tepelně neutrálních podmínek, k normálu rychleji.
Přirozená regulace
Zvýšené odpařování dýchacími cestami je vzhledem k nedostatku funkčních potních žláz u prasat jediným způsobem, jak vlastními silami redukovat tepelnou zátěž, přičemž byl prokázán poměrně rychlý nárůst dechové frekvence již při teplotě vzduchu nad 22,4 °C. To odpovídalo výsledkům dalších studií, které hodnotily tepelný komfort kojících prasnic, pro které je optimální teplota stanovena mezi 16 °C a 22 °C.
Sníží se žravost
Omezení příjmu krmiva u zvířat vystavených tepelnému stresu je jedním z nejdůležitějších adaptačních procesů. Termický efekt potravy je jednou z hlavních složek celkové produkce tepla. Kromě toho jsou i ostatní mechanismy produkce tepla, jako je bazální metabolismus a fyzická aktivita, u moderních linií prasat na vysoké úrovni. Rozsah závisí na plemeni (či linii), hmotnosti, fyziologickém stavu, pohlaví a faktorech prostředí.
Tepelný stres a buněčná reakce
Novější studie však prokázaly, že tepelný stres přímo indukuje procesy na proteomické a genomické úrovni, a tak současné metody molekulární biologie, vč. vysoce výkonných genomických přístupů, pronikly hlouběji do procesů, jež jsou spojeny s působením tepla na strukturu a funkci buněk.
Molekulární reakce na vystavení tepelnému stresu je také rozdělena do různých fází. Primárně je založena na expresi proteinů tepelného šoku, dále na genech indukovatelných interferonem a poté na aktivaci nespecifických stresových reakcí u specifických buněčných linií.
Tepelný stres a plodnost
Velice často je tepelný stres zmiňován ve spojení s narušením plodnosti hospodářských zvířat. V době před připuštěním ohrožuje tepelný stres vývoj ovariálních folikulů a oocytů, vede k nedostatečné funkci žlutých tělísek (a jejich předčasné regresi) či ke zhoršenému vývinu embryí a jejich mortalitě.
Období před inseminací se navíc jeví jako kritická doba pro narušení osy hypotalamus-hypofýza-gonáda. Proto je důležité, aby byly prasničky pro obnovu stáda a prasnice po porodu v týdnech před připuštěním nebo před odstavem chovány v termoneutrální zóně, čímž lze snížit riziko narušení plodnosti¨.alu o zhruba 1,5 dne a poklesem podílu porodů o 5,6 %.
Jak ochladit prasnice
Jako možné řešení, tj. k ochlazování plemenic, bývají využívány ventilátory, zónové chlazení, podlahové chladicí podložky, sprchy či mlžiče a klimatizace. Vzhledem k počátečním nákladům na instalaci a následným nemalým provozním nákladům některých chladicích systémů (např. klimatizace), je však třeba pečlivě zvážit celkové ekonomické dopady, které souvisí se ztrátami v důsledku poklesu plodnosti prasnic a náklady na technologická protiopatření. V některých případech chovatelé spíše volili hormonální ošetření, které by pomohlo indukovat říji a/nebo stimulovat vývoj ovariálních folikulů.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková, foto Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2026.
