Výzkumy vedoucí k poznání zákonitostí přírody a jejich využívání pro vyšší efektivitu zemědělské produkce se nevyhýbají ani pícninám, tedy rostlinám sloužícím k nakrmení našich hospodářských zvířat – býložravců.
Ze všech stran slýcháme hrozby, které s sebou oteplování naší planety přinese. Stejně tak jsme informováni o tom, kdo všechno za to může a jak by se měl tento proces zpomalit nebo zastavit. V ideálním případě tak, aby se nikdo nemusel v ničem omezovat. Na druhé straně stojí vědci, kteří se snaží hledat způsoby, jak by se třeba zemědělci mohli se stoupajícími teplotami vypořádat a nejen naříkat, kde všude způsobují problémy.
Nárůst průměrné světové teploty o 2 °C do roku 2050 předpovídaný klimatology podle jednoho z uvažovaných scénářů může být výhodný pro fyziologické, biochemické a biofyzikální procesy, jako jsou například růst pícnin z čeledi bobovitých, rodu stylosanta (Stylosanthes capitata Vogel). Stylosanthes capitata Vogel je velmi důležitou bobovitou pícninou v tropických a subtropických oblastech na celém světě. Tento rostlinný druh je vysoce odolný vůči suchu a je schopný růst i v poměrně nehostinném písčitém prostředí.
Předpokládá se, že mírný nárůst teploty nepatrně vyšší než 2 °C by už mohl mít negativní dopad na fyziologii rostlin a jejich růst při pěstování, např. v tropickém prostředí Brazílie.
Studie, kterou provedli vědci z oddělení biologie na Ribeirão Preto Faculty of Philosophy, Sciences and Languages and Literature (FAPESP) University v São Paulo (USP), prokázala, že nárůst teploty prostředí o 2 °C, ve kterém byl Stylosanthes capitata Vogel pokusně pěstován, podpořil fotosyntézu, což vedlo ke zvětšení listové plochy a celkového výnosu biomasy.*
Více si přečtete v dubnovém Farmáři
