Nekontrolovaná agrese u prasat, a to jak mezi sebou navzájem, tak i vůči lidem, vede k nemalým ekonomickým ztrátám a její důsledky mohou být katastrofální. Chovatelé prasat by si měli být vědomi, že agrese je přirozený projev každého zvířete, které je vystaveno konfliktní situaci, a svým přístupem by měli takové situace minimalizovat.
Agresivní chování se u rostoucích nebo u vykrmovaných prasat projevuje sáním a olizováním pupku, předkožky, uší, kousáním ocasu, nohou a boků. Je signálem špatných životních podmínek a je nutné je pečlivě sledovat, rychle identifikovat a reagovat na ně, než se stane zlozvykem, který je obtížné zastavit a odstranit.
Příčiny abnormálního chování spadají do oblasti genetiky, výživy, životního prostředí a řízení farmy (viz tabulka). Zlozvyky mohou nastat nepředvídatelně a rychle se šířit. Vedou k vážným ekonomickým ztrátám pro farmáře, jednak v důsledku vyřazení produktu z trhu a jednak v důsledku zvýšeného pracovního úsilí a veterinární léčby na jejich odstranění.
Prasnice si ve skupině při prvním setkání potřebují vytvořit hierarchii dominance. I když tělesná hmotnost nebo velikost nemusí být vždy rozhodující pro dominanci, s největší pravděpodobností těžší prasnice spor vyhraje. Proto jsou prasničky snadnými oběťmi agrese starších prasnic a navíc vzhledem k větším rozdílům v hmotnosti může být agrese závažnější.
Obecně je agrese jedním z druhů agonistického chování (neboli chování v konfliktních situacích), kam dále patří smířlivé a vyhýbavé chování, jehož projevy je nutné také sledovat, jelikož může vést ke značným ztrátám v produkci. Například strach ze vstupu do krmného prostoru kvůli útokům dominantní prasnice může způsobit nižší příjem krmiva. Navíc stres spojený s přímou nebo nepřímou agresí vede k nižší konverzi živin a může vyvolat potraty.
Agonistické chování v prvních 24–48 hodinách po přeskupení je normální, ale poté by mělo rychle vymizet. Pokud přetrvává i nadále, je nutné jednat (viz tipy pro snížení agrese u prasnic), aby se zabránilo ztrátám produkce a zlepšily se životní podmínky prasnic.*
Více si přečtete ve Farmáři 1/2019
