Břevský rybník se jako jediný z pěti rybníků, které společnost České rybářství, s. r. o., na Praze – západ obhospodařuje, loví již několik let výhradně na jaře. Dosahovaná roční produkce desetihektarového rybníka využívaného v jednohorkovém systému hospodaření odpovídá přibližně osmi tunám vylovených ryb. Převážná část z nich končí na německém trhu.
Břevský rybník je s rybníky Baštou, Kalou a Litovickým součástí hostivické rybniční soustavy, která vznikla přetvořením původních mokřadů v oblasti Litovického potoka. Podle literárních zdrojů zmiňovaná rybniční soustava sloužila v dobách císaře Rudolfa II. jako zdroj užitkové vody pro Pražský hrad. Kromě chovu ryb se Břevský rybník využíval i k rekreačním účelům. Vybudované koupaliště bylo vyhledávaným místem odpočinku pro obyvatele z nedaleko vzdálené Prahy, zejména ve 30. a 40. letech minulého století. O nějakých čtyřicet let později, kdy byla zahájena nová výstavba koupaliště a letního pionýrského tábora na přilehlém zalesněném kopci Krahulov ale zlatá éra vyhledávaného rekreačního místa na Břvích končí. Po zrušení provozu koupaliště se tak produkce ryb stala jedinou prioritou ve využívání Břevského rybníka. V současné době jmenovaný rybník na Praze – západ obhospodařuje společnost České rybářství, s. r. o., která je od roku 1993 nástupnickou organizací bývalého státního rybářství Mariánské lázně.
Čtyři výrobní střediska
Rybáři z Mariánských Lázní hospodaří na 341 rybníku s celkovou výměrou 1652 ha v bývalých okresech Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Tachov, Plzeň, Rakovník, Louny, Kladno, Beroun, Chomutov a Praha – západ. Prioritou společnosti České rybářství je chov sladkovodních ryb a jejich prodej. Celková roční produkce představuje 630 tun kapra a 20 tun ostatních sladkovodních ryb, včetně pstruha duhového, sivena amerického a tilapie nilské. Společnost vlastní také modernizovanou rybí líheň, k jejímuž provozu využívají oteplenou vodu z elektrárny Tisová. Součástí areálu líhně je i rybochovné zařízení k produkci sumce, tilapie a v omezené míře i chovu okrasných ryb.
Aktivity zmiňovaného západočeského rybářského podniku jsou rozděleny mezi čtyři výrobní střediska, a to v Plané u Mariánských Lázní, dále v Toužimi, Tisové a Mšeci.
Středisko Planá u Mariánských Lázních tvoří tři bašty. Za prvé Planá u Mariánských Lázní, za druhé Františkovy Lázně a konečně za třetí Broumov. Celkem 110 rybníků, na kterých středisko stojí má celkovou výměru 566 ha. Na baštách v Plané a ve Františkových Lázních jsou sádky, jejichž celková kapacita je asi 200 tun ryb. Na baště Broumov se vykrmuje siven americký s roční produkcí 20 tun.
Bašty Teplá, Toužim, Nejda, Bochov a Štědrá jsou pak součástí střediska Toužim, které hospodaří na 143 rybnících s celkovou výměrou 534 ha. Středisko má vlastní sádky v Klášteře Teplá s kapacitou 140 tun ryb.
Přibližně 40 km od Prahy u Nového Strašecí je třetí středisko podniku – Mšec. Na sedmdesát rybníků s celkovou výměrou 526 ha je rozděleno mezi bašty Mšec, Lenešice, Jesenice a Chýně. Ve středisku jsou vlastní sádky s kapacitou 210 tun ryb a prodejna na živé a zpracované ryby, včetně mořských.
Středisko Tisová je zaměřeno nejen na výtěry štiky, kapra, lína, sumce, amura a tolstolobika bílého, ale i výtěr a odchov okrasných druhů ryb.
Produkce ze Břvů do Německa
„Na území Prahy – západ obhospodařujeme pět rybníků. V Chýni jde o čtyřhektarový rybník Bašta. Momentálně je vypuštěný z důvodu rekonstrukce hráze. Na Břvích jsou to rybníky Břevský s výměrou deset ha a Kala s patnácti hektary. V Litovicích obhospodařujeme čtrnáctihektarový rybník, též nazývaný Plačský. Konečně rybník ve Zličíně s výměrou necelé tři hektary využíváme jako komorový,“ uvedl vedoucí střediska Mšec Petr Topka.
Mariánskolázenští rybáři využívají Břevský rybník již řadu let jako jednohorkový, tzn. že ho loví každý rok. Do tohoto systému hospodaření se nasazuje jen zúžená obsádka ryb, reprezentovaná samozřejmě kaprem a doplněná o lína, případně amura a tolstolobika nebo nějakého dravce, nejčastěji štiku nebo candáta.
Tak trochu raritou zmiňovaného desetihektarového rybníka jsou jeho jarní výlovy. Ten letošní proběhl v polovině února.
„Letos nám opravdu vyšlo slušné počasí. Zažil jsem i roky, kdy jsme se museli potýkat i s ledem,“ konstatoval Miroslav Ficl, který má rybníky na okresu Prahy – západ na starosti. „Pro jarní výlov Břevského rybníka hovoří nejen jeho úživnost, která je zárukou pro dosažení požadované hmotnosti ryb, ale také fakt, že ho lze bezproblémově vypouštět a napouštět. Do rybníka dáváme okolo dvanácti metráků násadových ryb. Dosažená produkce je něco kolem osmi tun. Tříletými kapry lysci o průměrné hmotnosti okolo 1,50 kg zásobujeme německý trh, kde domácí spotřebitelé upřednostňují na rozdíl od českých zvyklostí spíše menší ryby,“ doplnil Topka.
Ryby z vlastního šlechtění
Západočeští producenti ryb si rybníky zarybňují vlastními rybami. Pokud jde o vlajkovou loď českého produkčního rybářství – kapra, tak toho vytírají kapra hned v několika liniích. Ve středisku Mariánské Lázně se dělá čistá linie šupinatého kapra, kterou charakterizuje dobré přežití K0 a velmi dobré přírůstky. Je vhodná i do středních poloh (400 až 600 m n/m). Dále jde o čistou linii kapra lysce původem z Maďarska, která se u nás velmi dobře aklimatizovala. Linii, kterou charakterizují vynikající exteriérové vlastnosti, včetně správného rozmístění opěrných šupin lze chovat v nižších i středních polohách. Přežití plůdku i přírůstky jsou nadprůměrné, dobře snáší i vyšší obsádky. Kapr lysec linie Mšec je rybou vyššího rámce, která v nižších polohách dosahuje velmi dobré přírůstky. Dále využívaná linie ropšinského šupinatého kapra, označovaná jako divoký kapr pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu. Jde o čistou linii, která nebyla geneticky ovlivněna a vyznačující se nízkým rámcem a bezkonkurenčně vysokým přežitím. Díky své tvrdé konstituci zaručující odolnost vůči onemocněním se využívá pro zarybňování sportovních revírů. Mimo čisté linie západočeši produkují ještě užitkového křížence, vytvořeného kombinací jikrnačky linie Mariánské Lázně s mlíčákem ropšinské linie. Výsledkem je ryba nižšího rámce s tvrdou konstitucí a vyšším přírůstkem. Tato užitková kombinace nabízí široké uplatnění, a to nejen jako tržní ryb, ať už pro prodej v živém nebo ke zpracování, ale díky své tvrdé konstituci i pro zarybnění sportovních revírů.
Okrasné ryby
Odpadní oteplená voda z Tisové u Sokolova západočeským rybářům umožňuje vytírat a odchovávat i okrasné druhy ryb, jako je zlatý jesen, zlatý karas, šibunkin nebo koi kapr. Podle informací společnosti Českého rybářství jde ve všech případech o nenáročné druhy ryb, které se podle charakteru bazénů uživí samy přirozenou potravou, případně se přikrmují kompletními granulovanými krmivy. Zatímco dříve okrasné barevné ryby byly prodávány téměř výhradně na západní trhy, v současnosti stoupá jejich obliba i na našem trhu. Většina druhů okrasných ryb se prodává ve věku jednoho roku, kdy dosahují velikosti mezi 5 až 10 cm. Takhle velké ryby jsou určeny zejména pro zahradní bazénky. Do objemnějších zahradních jezírek se totiž počítá i s většími rybami dosahujícími hmotnosti od 0,3 do jednoho kilogramu. Pokud by někoho zajímala cena okrasných ryb, tak její výše se neřídí jen jejich velikostí, ale odvíjí se také od toho, o jaký druh nebo jakou barevnou kombinaci jde. Z okrasných druhů, které rybáři z Mariánských Lázní nabízejí jsou nejcennější koi kapři, kteří se ještě posuzují podle rozmístění černých, bílých a oranžově červených skvrn po těle.
Klíčová slova:
• Na Břevském rybníku, který je součástí přírodní památky Hostivické rybníky vyhlášené v roce 1996, hospodaří společnost České rybářství, s. r. o, Mariánské Lázně
• Z desetihektarového rybníka loveného výhradně na jaře se dosahuje produkce okolo osmi tun ryb
• Vedle produkce tržních ryb patří mezi aktivity západočeských rybářů také šlechtění kapra a dále výtěr a odchov ušlechtilých i okrasných ryb
