Tradiční husa z Vysočiny

Chov husí na Vysočině má již bezmála čtyřicetiletou tradici. Dosud ji udržuje při životě farma v Rohozné u Jihlavy, která je podle výpisu z ústřední evidence jedním z devíti chovů v republice, kde se líhnutím housat ještě zabývají. Loni jich vylíhli 28 tisíc, což je asi třetina produkce z doby před dvaceti, třiceti lety, kdy pečená husa ještě patřila k běžnému jídelníčku i ve stravovacích zařízeních.

Nebyla to však jen změna stravovacích zvyklostí a nižší poptávka na trhu, která z chovu husí udělala netradiční záležitost. Velkou roli sehrála i technologická rekonstrukce jediné porážky specializované na těžkou vodní drůbež v republice, která husu z jatečního zpracování úplně vyřadila.
S poklesem zájmu o housata přirozeně došlo k omezení produkce housat, což vedlo i k zániku některých chovů. V současné době začíná být o housata zájem mezi drobnými chovateli, kteří si je většinou pro svoji potřebu vykrmují. Blýská se tak na lepší časy i husí farmě v Rohozné, která je tak jednou z mála, co příslovečnou dobu temna přečkala. Bývalá farma tehdejšího Zemědělského družstva Dolní Cerkev je od loňského roku v soukromých rukách a její majitelé, bývalí zaměstnanci zmiňovaného podniku Ing. Josef Tříska a Ing. Jitka Čermáková, s ní mají velké plány.
„Vzhledem k nepříznivému ekonomickému vývoji u živočišných komodit se zemědělský podnik přeorientoval výhradně na polaření. Protože se do této koncepce nehodily ani husy, převzali jsme farmu a rozhodli se kontinuálně pokračovat v chovu, který má na českém venkově tradici. Kromě odhodlání jsme měli k dispozici dobré zázemí, kvalitní chovný materiál a dobré vztahy s našimi zákazníky. Podle našich dosavadních zkušeností jsme nabyli přesvědčení, že jsme udělali dobře,“ uvedl Ing. Tříska.

Husa českého původu
Nejen pro chovatelskou veřejnost se rohozenská husa stala synonymem kvality, postavené na šlechtitelské práci českých drůbežářů (jediným šlechtitelským chovem je hospodářství Byňov podniku Rybářství Nové hrady, s. r. o). V současné době rodičovský chov v Rohozné představuje 1000 matek (husí) a asi třetinový počet houserů. Každý houser si své tři až čtyři husy, se kterými tvoří rodiny, velmi důrazně brání. V hejnu se poznají podle barevného kroužku nasazeného na krku. Pro chovatele je značení pohlaví vodítkem při vakcinaci rodičovského hejna, která se každoročně provádí proti parvoviróze u hus.
Chovatelé se specializují výhradně na husu z českého šlechtění, která se na trhu osvědčila. Momentálně využívaný brojlerový hybrid s číselným kódem 2821, který vyniká zmasilostí a dobrými růstovými schopnostmi. Ve výkrmovém testu, prováděném ve státním podniku MTD Ústrašice, uvedená hybridní kombinace dosahuje v 56 dnech hmotnosti 5437 g při spotřebě krmiva 2323 g na kilogram přírůstku, ve 112 dnech pak 8035 g při konverzi 4313g.
„Naší hlavní činností je produkce housat. Z loni vyprodukovaných osmadvaceti tisíc jsme jich devadesát procent prodali jako jednodenní nebo rozkrmená do 21 dnů věku odchovávaná v teplé odchovně. Výhodou tak odchovaných housat je, že jsou odolnější, čímž se minimalizují možná rizika v další fázi jejich odchovu. Pro lepší start ve výkrmu zákazníkům nabízíme i krmnou směs, kterou se minimalizují případné ztráty během přechodného období na jiné zdroje krmiv. Housata líhneme v období od dubna do července a vyřizujeme objednávky nejen od zájemců z celé republiky, ale i ze zahraničí, konkrétně pak ze Slovenska a Rakouska,“pokračoval Tříska.

Housata i vykrmenou husu
Asi od poloviny ledna rohozenští drůbežáři připravují chovné hejno ke snášce. Od poloviny března se ošetřená násadová vejce přemísťují z klimatizovaného chladicího boxu do líhní. „Každý pátek nasazujeme jednu předlíhňovou skříň, což je 3600 vajec. V poloautomatických předlíhních se vejce naklápějí, ručně otáčejí a rosí a samozřejmě i prohlížejí. V této fázi vejce inkubujeme 28 dnů při teplotě 37,8–38 °C a vlhkosti 65–70 %. Na zbylé tři dny se vejce dávají do dolíhně, kde se udržuje shodná teplota, ale o 20 % vyšší vlhkost. Termín líhnutí housat máme naplánovaný vždy na pondělí a podle přijatých objednávek jich větší část expedujeme jako jednodenní. Ostatní housata se přemísťují do teplé odchovny, odkud se dostanou k zákazníkovi nejpozději jako třítýdenní,“ navázala Ing. Čermáková.
Nepatrnou část líhnuté produkce v Rohozné vykrmují do jatečné hmotnosti. Prodej vykrmených hus je sice sezónní záležitostí, ale stále roste poptávka spotřebitelů volajících po kvalitním čerstvém českém výrobku s prokazatelným původem.
„Vzhledem k různým aférám, například typu dioxinů, si myslíme, že spotřebitelé se vrátí k domácí produkci. A pokud jde o husy, tak svým způsobem můžeme těžit z toho, že domácích chovatelů je už opravdu málo. Navíc chlazená husa na českém trhu chybí a v obchodních řetězcích nabízená mražená husa z dovozu nemůže svými dietetickými vlastnostmi čerstvému výrobku konkurovat. Uvědomujeme si, že pro současného českého spotřebitele je náš produkt spíše netradičním, na druhou stranu však stále vyhledávanějším slavnostním pokrmem. Velkým pojmem posledních let je pak svatomartinská husa, která ve spojení se svatomartinským vínem kraluje mnoha podzimním slavnostem,“ pokračovala chovatelka.

Doplňkový sortiment
Kromě housat a pečínkových husí má nyní již rodinná husí farma v Rohozné v nabídce také peří, které se momentálně vyváží do Německa, kde je o ně velký zájem. Ze dvou podškubů od každé husy získají 160 až 170 gramů peří, což jinými slovy představuje produkci 400 kg od hejna. Doplňkovým sortimentem jsou vyfouknutá vejce, která jsou pro svou pevnou skořápku ideální pro malování velikonočních kraslic.
„Zdobení kraslic patří neodmyslitelně k českému i slovenskému folklóru, proto je značná poptávka po husích vejcích, která mají proti slepičím mnoho předností. Především mají křídově bílé zbarvení, vhodnější pro použití barev. Dále jsou i nepoměrně větší a mají pevnější skořápku, což ocení především ti, kteří používají složitější techniky zdobení madeirovou technikou, kdy se do vejce provrtávají předkreslené motivy. Ze známějších technik lze pak jmenovat například barvení oloupanou cibulí, voskování, vyškrabování a zdobení slámou, které má tradici právě na Vysočině,“vyjmenovala Čermáková.
Mezi zákazníky, kteří jsou pravidelně na seznamu rohozenských chovatelů jsou nejen profesionální malérečky, ale i školy nebo rodiče, kteří si koupí pár vajíček vyzkouší i některou z moderních technik a zpříjemní si tak se svými dětmi předvelikonoční čas jejich zdobením. Mimo uvedené madeirování, jež se řadí k moderních technikám, se vejce zdobí také drátováním, obháčkováváním, dekorováním bavlnkami, batikováním, leptáním nebo s využitím ubrouskové techniky.
„Naše zákazníky aktivně oslovujeme a vyhledáme, například i na trzích s hospodářskými zvířaty, kterých se pravidelně účastníme. Určitou naději vkládáme i do projektu Najdi si svého farmáře, který sdružuje farmy z celé republiky nabízející kvalitní rostlinné i živočišné produkty ke koupi přímo ze dvora. Jsme přesvědčeni, že i když v posledních letech jsou husy pouze na okraji zájmu chovatelů, stále mají své místo na českém venkově. A těm zájemcům, kteří nemají k chovu hus podmínky, jsme každý podzim připraveni uspokojit jejich chuťové pohárky,“ vzkázal na závěr Tříska.