Většina českých chovů letos trpí nedostatkem objemných krmiv. Častá je i zhoršená kvalita, která se snad nejvíce projevuje u kukuřice, kde usychající rostliny nemohly vytvořit slušný podíl škrobu a siláže mají nízkou energii. Už několik let nám narůstá deficit vody v horních i spodních vrstvách půdy a zásadní obrat k lepšímu nelze očekávat ani v nejbližších letech. Vzhledem k rostoucím výkyvům počasí bude v budoucnu stále častěji docházet ke střídání vyšších, a naopak velmi nízkých sklizní objemných krmiv. Nezbývá nám než se nové situaci přizpůsobit.
V mnoha podnicích bude nutné uvažovat o navýšení kapacity zásob objemných krmiv a za tímto účelem stavět nové žlaby nebo zajistit jiné prostory na uskladnění siláží z trávy, kukuřice, čiroků atp. Investice je také nutné směřovat k zamezení ztrát při výrobě a odběru siláží. Značné rezervy máme ve výrobě píce z trvalých travních porostů. Ve většině podniků nejsou v dobrém stavu a část hospodářsky využívaných luk dává tak mizernou píci, že se její sklizeň ani nevyplácí. Faktem je, že téměř 70 % naší zemědělské půdy je rozoráno a louky jsou vytlačeny na chudší půdy. Na druhou stranu, pokud jsou v daných podmínkách založena a správně udržována vhodná travní společenstva, máme šanci získat i na slabších půdách adekvátní úrodu. I v aridních oblastech můžeme usilovat o slušnou úrodu přinejmenším z první sklizně - s využitím zimní vláhy.*
Více si přečtete ve Farmáři 1/2019
