Také podzimní seminář pro chovatele mléčného skotu v Bělčicích, který ve spolupráci s Komorou zemědělských poradců České republiky, z. s., uspořádala společnost NTG Agri, s. r. o., nabídl aktuální témata. Na sedmdesát účastníků tohoto tradičního setkání se dozvědělo nejen o rezervách ovlivňujících produkci mléka, ale i o tom, jak minimalizovat negativní dopady stále častějšího sucha na krmivovou základnu. V tomto případě byla řeč o trvalých travních porostech, jejichž potenciál se pohříchu nevyužívá.
Podle Oldřicha Zavřela ze společnosti SEED Service lze z travních porostů očekávat dvojí efekt. Jednak za nízkých nákladů poskytují kvalitní objemnou píci, jednak šetří ornou půdu na produkci jiných komodit.
„Co můžete z očekávat? Z extenzivně neošetřovaných trvalých travních porostů dostanete výnos sušiny jeden až tři tuny z hektaru za rok, u polointenzivně hnojených porostů počítejte se třemi až šesti tunami, ale z intenzivně využívaných obnovovaných a hnojených porostů dosáhnete hektarového výnosu od pěti do jedenácti tun sušiny ročně. Přistupujte proto k loukám jako k polím, určitě to stojí za to,“ konstatoval specialista firmy, která je členem Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace a Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen.
Na podzim se z travních porostů nejprve vyčeše stařina prutovými bránami. Následně se porost pohnojí organickými hnojivy (hnojem, kejdou, digestátem, kompostem) a do konce září lze podle potřeby přisívat směs. Vápní se hrubým vápencem.
Na jaře se porost srovná smykovými bránami a podle naplánovaných přísevů se opět přisívá. Následně se porost musí důkladně převálet lučními válci.
Po celý rok je pak nezbytné sekat travní porosty, a to minimálně na pěticentimetrovou výšku strniště. Ošetřování pastvin spočívá v posečení nedopasků a rozvláčení výkalů.
Důležité je zjistit, zda do travního porostu lze přisít a zda bude vláha. Přitom platí, že se přisívá pouze směs s nejvyšší růstovou energií, což jsou v první řadě jetelotrávy.
„Jetele bezproblémově vzchází, pokud je v půdě dostatek živin a odpovídající pH. Před plánovaným přísevem stávající porost nepřihnojujeme. Před přísevem porost dostatečně zdegradujeme prutovými branami. Sejeme diskovou sečkou maximálně do 1,5 cm hloubky a uvalíme napříč. Porost hnojíme až tehdy, když jsou nové rostlinky alespoň čtyři centimetry vysoké. Podzimní přísev plánujte nejpozději do konce září, ale jarní co nejdříve,“ vysvětlil Oldřich Zavřel.*
Pokud jde o rozdělení pozemků s trvalými travními porosty, špatně dostupné, vzdálené pozemky s horšími podmínkami pro růst přednášející doporučoval využívat extenzivně.
Dostupné a dobře obhospodařovatelné pozemky s trvalými travními prosty by se pak měly zapojit do intenzivní produkce.
„Intenzivně využívané trvalé trvaní porosty je třeba obnovovat nejpozději každých osm let. Každé dva roky provedeme přísev jetelotravní směsí. Přitom v porostu udržujeme minimálně 30 % jetelovin. Každé čtyři roky porost vápníme. Dobře zvolená krycí plodina ochrání porost před intenzivním sluncem a zabrání velkému zaplevelení. Nahradí však i výpadek krmiva z obnovovaného porostu. Při správně zvolené plodině nedojde ke ztrátě dusíku pro vzcházející travní porost. Ideální volba je řidší luskovinoobilní směska, samotná obilnina není vhodná, kvůli odčerpávání cenného dusíku z půdy,“ doporučil na závěr přednášející.*
