V agrárním prostoru 21. století se do popředí dostávají pojmy jako „smart zemědělství“, „chytré zemědělství“ či „SmartAgry“. V oblasti technologií pro chov skotu se v současné době objevují novinky v podobě různých robotických a chytrých technologií. Jejich zavedení do běžné zemědělské praxe je podpořeno využíváním notebooků, tabletů a chytrých telefonů, na které jsou inovativní technologie napojené.
Smart zemědělství se začíná viditelně prosazovat i v ČR. Požadovaným trendem současné doby je zejména efektivní hospodaření s kladným dopadem na životní prostředí a welfare zvířat.
Nedílnou součástí chytrého zemědělství jsou pokrokové technologie z oblasti IoT, Internetu věcí (Internet of Things). V zásadě se jedná o zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a mají možnost síťového propojení a tím výměnu informací na dálku pomocí protokolů jako jsou např. LoRa, Sigfox nebo Bluetooth Smart. Výhodou těchto systémů je možnost minimalizace provozních nákladů a ve finále zlepšení výnosů a celkových výsledků hospodaření.
IoT technologie využívané v zemědělství zahrnují různé mikroprocesorové systémy, senzory, půdní čidla a meteostanice, GPS systémy apod např. ke zjištění a přenosu dat o teplotě, srážkách, vlhkosti nebo jimi lze předvídat možné riziko napadení chorobami či škůdci a na poli, při sklizni a celé řadě dalších činností. Také v chovu zvířat nalézají uplatnění, a to od monitoringu životního prostředí chovaných zvířat, přes záznamy jejich pohybových aktivit a lokalizaci, po sledování zdravotního stavu Při stavbě, rekonstrukci nebo modernizaci zemědělských staveb je již třeba počítat se zakomponováním IoT přístrojů. Využívají se pro technologickou automatizaci vytápění, větrání, osvětlování nebo krmení zvířat, ale také ke sledování zdravotního stavu, spotřeby vody či elektřiny.
Tzv. vitalimetry patří v chovu hospodářských zvířat k již zažitým technologiím. Usnadňují chovatelům celou řadu úkonů. Tyto přístroje s přenosem dat do počítačových softwarů slouží ke sledování a následnému hodnocení pohybových aktivit zvířat. S postupným vývojem byly tyto systémy rozšířeny o další funkce (detekce pohybu, přežvykování aj.). Rozlišujeme vitalimetry, které lze připevnit zvířeti pomocí obojku na krk, lidově nazývané „žvejkometry“ nebo na končetinu, tzv. pedometry.
Výběr vitalimetrů je podmíněn několika faktory, a to dostupností, marketingem firem nabízejících tyto produkty a vlastnostmi samotného vitalimetru (cena, kvalita, technická vybavenost, možnost sběru a uchování dat, životnost přístroje).
Další inovativní technologií optimalizující výživu skotu pomocí sledování fermentačního procesu v bachoru jsou elektronické bachorové bolusy s čidly pro kontinuální měření parametrů bachorového obsahu). Toto zařízení zaznamenává přímo uvnitř bachoru (in situ) teplotu, pH i další fyzikálně chemické parametry. Naměřená data jsou z bolusů radiovým signálem přenášena do počítače s vyhodonocovacím programem. Na trhu jsou k dispozici například systémy od firem eCow (Británie) a Smaxtec (Rakousko). V zemědělské praxi jsou více v povědomí bachorové bolusy, které nespadají do IoT technologií (obrázek 4). Jsou využívány lehké bolusy stimulující bachorovou motoriku a těžké bolusy pro aplikaci různých látek a jejich kontinuální uvolňování v bachoru (vitamíny, minerální látky, léčiva, probiotika).
Vyspělé technologie jsou součástí téměř všech oblastí lidské činnosti a zemědělství není výjimkou. Zemědělství tak poskytuje neomezený prostor pro další vývoj a zlepšování technologií.
Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D, doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D., Ing. Filip Jančík, Ph.D., Ing. Alena Výborná, Ing. Petra Kubelková, Ph.D., Ing. Radko Loučka, CSc., Ing. R. Čečil, 1VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat, ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra kybernetiky
Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2021.
