Okolo stovky zájemců se sešlo na semináři pro chovatele drůbeže, který uspořádala společnost De Heus, a. s. Kvalitní menu odborných přednášek zaměřených na management chovu nosnic a brojlerových kuřat, ale i výživu a zdraví drůbeže, sestavili vrcholoví manažeři a produktoví specialisté výživářské nadnárodní společnosti De Heus Animal Nutrition. Záměrem akce bylo sdělit chovatelům, jak docílit efektivní produkce konzumních vajec a masa kuřat.
Odbornou část zahájil ředitel společnosti De Heus pro střední Evropu Gerd Botter, který svou prezentaci zaměřil na vývoj produkce drůbežího masa ve světě. Zmínil, že největšími producenty jsou USA a Čína, jejichž objem výroby odpovídá úrovni Evropské unie, která vyprodukuje více než 15 milionů tun drůbežího masa. Podle údajů Eurostatu jsou s bezmála 17% podílem největšími evropskými producenty Polsko, následované Velkou Británií (12,9 %), Francií (11,4 %), Španělskem (10,7 %), Německem (10,4 %) a Itálií s 8,5 %.
Neméně zajímavé byly informace ohledně vývoje spotřeby drůbežího masa v EU, na něž z celkových 69 kg masa na osobu připadá přibližně 40 %. Nad průměrnou spotřebou drůbežího masa, která odpovídá 27 kg na osobu, jsou v Portugalsku, kde vykazují 35 kg, dále v Maďarsku a Itálii (33 kg) a konečně ve Španělsku a Polsku, kde převyšují průměrnou spotřebu v EU o tři kilogramy. V České republice je spotřeba drůbežího masa pod průměrem EU, konkrétně na úrovni 25 kg na osobu. Podle Bottera je předpoklad, že spotřeba drůbežího masa v EU se během příštích deseti let zvýší asi o čtyři procenta. Ovšem kvůli stále důraznějšímu nátlaku evropské legislativy na udržitelnost, v jejímž rámci se například zavádějí opatření na ochranu životního prostředí, či se hledají alternativy pro využití vedlejších produktů ve výživě zvířat, bude zejména v chovatelsky vyspělých zemích západní Evropy docházet k omezení výroby. Ve výhodě budou producenti, kteří budou věnovat maximální pozornost efektivitě výroby a do své koncepce zahrnou i finální značkovou produkci zohledňující welfare zvířat. A to jak ve vztahu ke způsobu ustájení, tak i k omezení spotřeby antibiotik.
Zejména výkrmcům drůbeže byly určeny prezentace, v nichž byli odpovědi například na to, proč je výhodnější vykrmovat kuřata do vyšší hmotnosti či věnovat pozornost zdraví běháků.
Chovatelé nosnic se pak mohli inspirovat například vystoupením nizozemského farmáře Ariena Verbeeka, který hovořil o využití elektronických vajec k detekci kritických míst v technologii dopravy, které jsou důvodem mechanického poškození vajec. Nebo se i dozvědět o tom, jak podle kvality skořápky a vaječného obsahu poznat, zda jsou nosnice zdravé. Více se dočtete v listopadovém čísle.*
