Hlavním předmětem výroby podniku Zemědělská Cítov, a. s., je produkce konzumních vajec. S roční výrobou okolo šestnácti milionů kusů se drůbežáři hospodařící nedaleko Mělníka řadí k největším producentům této komodity v regionu. A to i přes čtvrtinový pokles produkce, který středočeští chovatelé po evropskou legislativou vynuceném zákazu konvenčních klecí vykázali.
Stejně jako všichni producenti konzumních vajec museli také středočeští drůbežáři do konce roku 2011 vyměnit konvenční klecovou technologii za welfarové alternativy. Na chov nosnic specializovaná společnost Zemědělská Cítov, a. s., která byla založena v roce 1994 musela rekonstruovat dvě snáškové haly. Zatímco jednu 110 m dlouhou snáškovou halu osadili čtyřmi bateriemi tříetážových obohacených klecí italské provenience Tecno Impiante Avicoli na podzim v roce 2011, klasické klece ve druhé hale nahradili voliérou až v následujícím roce na jaře. Celková kapacita obou hal je 50 100 nosnic, z toho je 25 800 v obohacených klecích a zbývajících 24 300 kusů ve voliéře.
„V době, kdy jsme žádali o dotace z Programu rozvoje venkova, vůbec nebylo jisté, kam až ochranářskými iniciativami proklamované welfare slepic dospěje. To byl hlavní důvod, proč jsme nakonec přistoupili ke dvěma technologickým variantám a k obohaceným klecím jsme pořídili také voliéru. Po poklesu stavů vynuceném technologickou změnou nyní od 48 800 slepic produkujeme okolo 16 milionů konzumních vajec, což v porovnání s výrobou v konvenčních klecích představuje pokles o 25 až 30 %,“ řekl v úvodu naší návštěvy předseda představenstva a ředitel podniku v jedné osobě Ing. Zdeněk Straka.
V každé hale jiný hybrid
Nainstalovaná tříetážová voliéra představuje kombinaci klecového chovu s chovem na hluboké podestýlce. V porovnání s obohacenými klecemi jde o dražší a náročnější variantu, a to nejen z důvodu nižší ustájovací kapacity, ale i proto, že přináší ztížené pracovní podmínky pro ošetřovatele.
„Nejekonomičtější byly konvenční klece. Na kvalitu a velikost vajec neměly vliv, slepice možná měly více odrané peří na krku, ale dosahovaná užitkovost byla na vynikajících dvaadevadesáti procentech. Nyní si můžete pískat, když vykážete užitkovost o deset procent nižší. Je pravda, že v obohacených klecích mají slepice více prostoru, na druhou stranu se o sebe více zajímají. Ve voliérách si dokonce vytvářejí jakousi hierarchii. Musím přiznat, že jsem se po všech stránkách náročnějších voliér, kterou nám dodalo výrobní družstvo Kovobel, velmi obávala, ale dnes mohu konstatovat, že slepice jsou v lepší kondici a podle chování lze shledat, že jsou i spokojené. Na ceně vajec se to ale bohužel neprojevilo. Domácí spotřebitel stále zohledňuje cenu bez ohledu na to, v jaké technologii se vejce vyprodukují,“ navázala vedoucí drůbežárny Věra Pavlíková.
Vzhledem k využívaným technologiím v Cítově chovají dva snáškové hybridy, reprezentované hnědovaječnými kombinacemi ISA Brown a Lohmann Brown. Slepice prvně jmenované snáškové kombinace využívají do obohacených klecí, nosnice Lohmann naskladňují do voliéry.
„Protože nemáme vlastní odchovnu, kuřičky nakupujeme. Do voliér nám je odchovávají kolegové z Proagro Nymburk, do obohacených klecí jsme letos vyzkoušeli kuřičky z Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách, s.r.o. Šestnáctitýdenní kuřice jsou již vakcinované trivalentní vakcínou, proti stresu a na stimulaci začátku snášky jim podáváme vitamíny a minerálie. V devatenácti týdnech věku začínají snášet,“ dodala zkušená drůbežářka.
Po ukončení snáškového cyklu, což je v jedenácti měsících z klecí a v patnácti měsících z voliér, nosnice brakují. Velkou část jich odeberou drobnochovatelé z okolí, ostatní skončí na polských jatkách, která v porovnání s českou konkurencí nabídnou až pětkrát vyšší cenu. Při čtrnácti korunách za slepici se jedná až o jedenáctikorunový rozdíl.
Odbyt produkce
Pokud jde o odbyt vajec, tak asi třetinu produkce zhodnotí v části okresu ve školách, školkách nebo nemocnicích, které si zavážejí sami. S vejci však jezdí i do Mladé Boleslavi, Neratovic, České Lípy a samozřejmě do Prahy. Určitou část jich prodají přímo v podniku, zbývající podíl vajec z Cítova jde do tržní sítě přes velkoodběratele. Po stále častějších dohadech s velkoodběrateli v podniku již vejce netřídí a neznačí. K tomu účelu využívanou službou šetří nejen pracovní síly, ale i náklady za provoz a opravy třídírny.
Přestože směrnice Rady č. 1999/74 ES, kterou se zakázaly konvenční klece platí od 1. ledna 2012, tak ještě více než polovina členských zemí upravené minimální standardy pro chov nosnic neplní. To domácí producenti konzumních vajec, kteří postupně dokončili Evropskou unií vynucenou technologickou výměnu samozřejmě znevýhodňuje.
„Ještě loni jsme se potýkali s nízkými cenami dovozových vajec, které byly pro domácí producenty likvidační. S evropskou legislativou platnou od počátku roku se situace změnila a během prvních tří měsíců jsme vejce prodávali za 3,50 Kč. Bohužel jsme tak zhodnotili produkci jen z jedné haly, v níž jsme měli obohacené klece. Současná cena konzumních vajec je v porovnání s cenou na počátku roku zatím o korunu nižší,“ pokračovala Věra Pavlíková.
Společný evropský trh mění také zavedené domácí tradice. Dnes již drůbežáři nemohou kalkulovat s vyšší poptávkou po vejcích před Vánoci a o Velikonocích. V souvislosti s jarními svátky spotřebitelé dávají přednost již vařeným barveným vejcím nebo vejcím z čokolády. Nakonec i pečení domácích vánoček ustupuje současnému uspěchanému stylu života, a tak ani v prosinci to s poptávkou po vejcích není o mnoho lepší.
Dvě mouchy jednou ranou
Z hlediska ekonomiky je pro středočeské drůbežáře významným zdrojem příjmů také pěstování obilovin, které z celkové produkce rostlinné výroby jednoznačně převažují. Z celkem obhospodařovaných 800 ha orné půdy je pěstují na výměře okolo 400 ha. Na dalších 220 ha pěstují kukuřici, na 100 ha řepku a na zbývajících 80 ha produkují cukrovou řepu. Doplňkově se podnik ještě zabývá výkrmem býků českého strakatého plemene a kříženců do porážkové hmotnosti 750 kg. Celkovou ustájovací kapacitu pro 600 kusů naplňují asi z jedné třetiny.
„Nemáme stálé odběratele, jatečná zvířata zpeněžujeme na různých místech v republice nejen podle aktuální výše nabídky, ale dáváme přednost platbě v hotovosti. I když z hlediska zpeněžení hovězího masa to není žádná sláva, tento sektor živočišné výroby hodláme provozovat i nadále. Důvodem je chlévský hnůj, kterým řešíme organické hnojení našich polí nacházejících se v blízkosti povodí řek. Kombinujeme ho s drůbežím trusem, který jako zdroj rychle uvolňovatelného dusíku ve zranitelné oblasti nemůže používat. Tento problém dořešíme bioplynovou stanicí o rezervovaném výkonu 590 kW, kterou v současné době máme ve zkušebním povozu. Teplem z bioplynové stanice bychom chtěli vytápět plánovanou odchovnu kuřic. Současně také pracujeme na projektu vytápění školy a školky v naší obci,“ konstatoval na závěr ředitel podniku Ing. Zdeněk Straka.
Pro úplnost zbývá doplnit, že Zemědělská Cítov a. s., získala u příležitosti konání podzimní výstavy Zemědělec 2012 cenu ministra životního prostředí a zařadila se mezi šestici nejlepších středočeských podniků vyhlášených v rámci krajských dožínek v loňském roce.
