Třicet chyb při dojení –provozní a projektantská slepota

Chovatelům namnoze chybí znalost významnějších varovných signálů, které se stále vyskytují i ve vynikajících chovech. Lze se běžně setkat s případy zcela abnormálního chování krav, které průměrný chovatel nevidí, i kdyby chodil do stáje čtyřikrát denně. Rutinní jednání totiž potlačuje tvůrčí pozorování, což nahrává jevu, který se v českém prostředí nazývá provozní slepota.

Takové slepoty snižují vnímavost k nedostatkům na neúnosné minimum. Je vybráno jen několik příkladů vyskytujících se nejčetněji.

 

Chyby v čekárnách a v době před dojením

  1. 1. Dlouhý pobyt dojnic mimo stáj
  2. Celková doba pobytu mimo ustájovací prostor při dojení třikrát denně přesahuje 180 minut za den
  3. Neadekvátní průchodnost dojírny vzhledem k velikosti produkčních skupin
  4. Přesun krav s nadměrným ruchem ve stáji v úzkých uličkách
  5. Nedostatečně široké manipulační chodby, s nekvalitní, kluzkou či hrubou podlahou, četnými schůdky, zatáčkami a s nedostatečným osvětlením
  6. Obtížné přesuny krav, pohyb v klusu, mezi nimi nadměrné fyzické kontakty
  7. Nedostatečné osvětlení na příhonových cestách, v čekárně a především v dojírně
  8. V čekárně a dojírně, na přístupových cestách jsou podlahy nerovné, poškozené včetně vylomených roštnic, rybníky kejdy apod.
  9. Nedostatečná plocha čekárny, zvláště u rekonstruovaných stájí
  10. Sklon podlahy čekárny k dojírně je nulový, nebo ve spádu k dojírně, protože se muselo šetřit na event. dražším osazení vlastní stavby
  11. V některých projektech se objevují i velmi úzké nástupní plochy do dojírny přímo ze stáje či výběhu
  12. Jeden z největších omylů při projektování a výstavbě dojíren jsou naháněcí uličky s protisměrným pohybem zvířat a s častou změnou směru
  13. Zcela nevhodné situování dojírny u rekonstruovaných stájí
  14. Vzdálenost dojírny od produkčních stájí je více než 100 m

Chyby v dojírnách

  1. Nedodržování optimálního intervalu mezi dojeními dvakrát dvanáct hodin
  2. Nedodržování technologické kázně, nedostatečná kontrola dojičů, nepravidelná regulace chodu dojírny, výměny návleček
  3. Střídání strojního dojení a vysávání mléka novorozenými telaty v porodnách krav
  4. Velmi časté změny systému dojení v průběhu laktace
  5. Dojírny s nadměrnou spotřebou technologické vody
  6. Vynechávání oddojení prvních střiků mléka
  7. Nedodržování rutiny dezinfekce hrotů struků (prediping a postdiping)
  8. Nedostatečná dezinfekce dojicího potrubí a strojů
  9. Chybějící nebo špatně formulované smlouvy se servisní organizací
  10. Poddimenzování průchodnosti dojírny i za cenu prodloužení celkové doby dojení
  11. Přechod na nezdůvodněnou, resp. módní rutinu dojení třikrát denně
  12. Dojnice v dojicích stáních trvale přešlapují, kopou, stojí s hlavami u podlahy a nadměrně kálí a močí
  13. Manuální vypnutí automatického snímání s následným sejmutím dojicího stroje tzv. natvrdo
  14. Provětrání dojírny nasáváním „čerstvého“ vzduchu z čekárny
  15. Zrohovatění konce strukového kanálku (hyperkeratóza)*

 Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog – specialista

 Podrobněji v časopise Náš chov 2/2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *