Klasickou rodinnou farmou v tom nejlepším slova smyslu, s předáváním zkušeností, poznatků a selských genů je třígenerační hospodaření rodiny Raškových na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Stanislav Raška z Asociace soukromého zemědělství Přerov se tu za pomoci a podpory svých rodičů věnuje pěstování tržních a krmných plodin, ale i svazenky, hořčice a hrachu na více než sto hektarech půdy.
Živočišnou výrobu zastupuje chov masného skotu a zájmový chov koní, prasat, drůbeže a okrasného ptactva. Velkou radostí a nadějí Raškových je sedmnáctiletý syn Vojtěch, do hospodaření odmala nadšený a zapálený student Střední zemědělské školy v Přerově.
Na okraji Hostýnských vrchů, v místě zvaném Fryšták, se rozhodl roku 1890 usadit se svým synem a dvěma páry koní pradědeček nejstaršího z dnešních hospodářů – Vojtěcha Rašky. Byl sedlářem, dělal krásné postroje a jeho syn se tu věnoval sedlačině. V roce 1929 přešlo hospodaření, ale i láska ke koním, na další generaci – otec Vojtěcha Rašky se živil i povoznictvím, měl vrané koně, tak byl najímán na pohřby, věnoval se ale i práci v lese.
„Když nastala kolektivizace, nebyl tu naštěstí nikdo vystěhován, neboť zdejší statky měly všechny okolo 10 hektarů. Táta vzdoroval, ale v roce 1958 nakonec musel vstup do družstva jako předposlední podepsat,“ vzpomíná Vojtěch Raška a dodává: „Po změně režimu jsem se chtěl věnovat chovu koní a hospodařit jen na malé výměře, ale nakonec bylo všechno jinak.“
Pro sedlačinu se v té době nadchnul i dnešní hospodář, jeho syn Stanislav, který se vyučil truhlářem. A tak si v září roku 1992 k navráceným deseti hektarům půdy přivzali i mrtvý a živý inventář – stroje a šest českých strakatých prvotelek, a hned od prvního dne začali dodávat mléko do mlékárny a obdělávat půdu. Nechyběli a samozřejmě dodnes nechybí na farmě ani koně.
„Naplno jsme se věnovali chovu mléčného skotu a dlouhou dobu pěstovali jen krmné plodiny na 30 hektarech půdy. Měli jsme 16 dojnic, byli v kontrole užitkovosti a denní produkce mléka činila zhruba 400 litrů. Pořídili jsme si i plemeno brown-swiss, které se vyznačuje vynikajícím podílem tuku a bílkovin v mléce, přezdívá se mu také sýrařské plemeno,“ informuje Stanislav Raška a dodává: „Naše farma se ale nachází v zástavbě a vybudování nového kravína namísto dosavadní stáje s vazným ustájením nebylo možné. Před třemi lety jsme proto byli nuceni chov mléčného skotu ukončit.“
