Rentabilita chovu prasat v českých podmínkách začíná zhruba na 25 odchovaných selatech na prasnici a rok a konverzi na úrovni 2,7 kilogramu na kilogram přírůstku. Takových ukazatelů se však ve starých stájích nedá dosáhnout. Proto se chovatelé, kteří si chtějí získat či udržet místo na trhu, uvažují o možnostech vylepšení, popřípadě o výstavbě nových provozů. Jedním z nich je i Agro družstvo vlastníků Puklice nedaleko Jihlavy, které v červenci pořádalo den otevřených dveří.
Agro družstvo vlastníků Puklice obhospodařuje 1900 hektarů zemědělské půdy, z nich 1500 ha je orná a 400 ha louky a pastviny. Na orné půdě pěstují družstevníci obiloviny (800 ha), ozimou řepku (250 ha), kukuřici (180 hektarů) a brambory (20 ha). Zbytek výměry je věnován krmným plodinám.
Prasata a svět
V Evropě nastal v posledních několika letech radikální pokles stavů prasnic. Dovozy prasnic ze třetích zemí prodražují finální výrobek. Podle Ing. Michala Karmazína ze společnosti Agrico se při ceně běhouna 80 korun za kilogram prodraží finální jatečné prase o pět korun na kilogramu.
Klíčový je počet odchovaných selat. „Zatímco v České republice odchováme 20,5 selete na prasnici a rok, v Dánsku nebo Nizozemsku jsou tato čísla minimálně o pět selat vyšší,“ konstatuje Ing. Karmazín. Velmi důležitá je také konverze krmiva. Opět kralují Dánsko a Nizozemsko s 2,67, respektive 2,71 kilogramu. Ve výsledku potom mohou tyto státy počítat s více než dvěma tunami vyrobeného masa na prasnici a rok. Zároveň jsou na prvních místech v počtu hodin na vykrmené prase (Nizozemsko 0,5 a Dánsko 0,6 hodiny).
Největším celosvětovým producentem vepřového masa je v současné době Čína, která chová téměř 50 milionů prasnic. S velkým odstupem jí následují Spojené státy americké se šesti miliony prasnic, dále Rusko (4,2 mil. prasnic), Vietnam (4,1 mil. prasnic), Brazílie se třemi miliony a Španělsko se 2,5 miliony prasnic.
Trendy jsou přitom podle slov řečníka zřejmé. V Evropě i Americe produkce prasat klesá, zatímco v jihovýchodní Asii dramaticky roste. Tento fakt dokazuje například počet prasnic v Číně v roce 2000, kterých bylo 36,5 milionu. Oproti současným padesáti milionům je to radikální vzestup. Znamená, že už tyto země nebudou potřebovat prasata dovezená ze zemí Evropy a Ameriky. Budou soběstačné a začnou exportovat,“ varuje Karmazín.
Nejdříve výkrm
V Agro družstvu vlastníků se podle předsedy představenstva Ing. Karla Vašourka chová ještě zhruba 300 až 320 prasnic plemenné kombinace BU x L ve stájích vybudovaných v šedesátých letech minulého století. „Do otcovské pozice používáme kance plemene duroc. V současnosti se jatečná prasata vykrmují do hmotnosti 115 kilogramů s průměrnou zmasilostí na úrovni 58 procent. Nejvíce produkce se dodává do Kosteleckých uzenin za cenu mezi 32 a 33 korunami za kilogram,“ uvedl Ing. Vašourek.
Ke kvalitě jatečných těl prasat přispívá podle předsedy krmení syrovátky v dávce čtyři litry na kus a den. Přírůstek ve výkrmu se pak pohybuje okolo 0,82 kg/kus/den. Pukličtí se mohou pochlubit i nízkými úhyny – tři procenta v předvýkrmu a 1,5 % ve výkrmu.
S rekonstrukcemi chovu prasat začali chovatelé od výkrmu: „Před splněním podmínek diktovaných systémem IPPC jsme mohli provádět pouze rekonstrukce stájí ze sedmdesátých let a vybudovat kejdové hospodářství. S novostavbou porodny jsme museli počkat,“ vysvětluje předseda.
Prvním krokem managementu se tedy stala v roce 2007 rekonstrukce dvou starých výkrmen typu Bios pro 2400 prasat, při které spolupracovali s třeboňskou firmou Agrico. Součástí nového provozu je také kejdové hospodářství se dvěma nadzemními jímkami s kapacitou dvakrát 4000 m³, do podroštových kanálů se vejde 1800 m³ a do přečerpávacích jímek 715 m³ kejdy.
V letošním roce následovala další rekonstrukce - bývalá porodna prasnic typu Bios se přestavěla na výkrmnu.
Po rekonstrukci
Původní haly měly dvě boční lodě a vyvýšenou zděnou přípravnu. Zůstalo z ní pouze opláštění. Podle vyjádření Ing. Dušana Svědíka z třeboňské společnosti Agrico byly vnitřní prostory původní stáje kompletně vybourány. Podlaha se snížila o osmdesát centimetrů, čímž se vytvořilo místo pro betonové kejdové vany a svody plastového potrubí.
Vnitřek stáje je rozdělen na část se sekcemi a manipulační část, které dominuje podélná chodba. Z ní je potom přístup do jednotlivých oddělení, jejichž příčné stěny stejně jako hrazení mezi jednotlivými kotci tvoří odolný omyvatelný polypropylen.
V oddělení předvýkrmu se nachází devět sekcí. Každá z nich je rozčleněna na dvanáct kotců po 19 selatech. Selata mají k dispozici celoroštovou plastovou podlahu. Krmení zajišťuje systém Spotmix, který spojuje výhody pneumatické dopravy krmné směsi potrubím s možností zakládat do žlabu tekutou krmnou směs s vysokým obsahem sušiny (až 50 %). Obsah sušiny je možné v širokém rozmezí regulovat a pro zvlhčování krmiva se dá využít voda, případně syrovátka. Napájecí systém přivádí čistou nebo medikovanou vodu.
Každá krmná dávka je připravována s vysokou přesností. Díky sondám vestavěným v korýtkách v nich nezůstávají žádné zbytky. Po každém založení krmiva je potom potrubí čištěno vodní mlhou.
V sedmnácti výkrmových sekcích je 20 kotců po 10 až 12 zvířatech. Prasata jsou v nich ustájena na železobetonových roštech a krmí se restringovaně mokrým krmením. Každé z nich má zaručenou krmnou hranu o délce 30 centimetrů. Kuchyně systému je umístěna v původní přípravně jedné ze stájí.
Celý prostor stáje je vybaven příčnou podtlakovou ventilací, přitom každá sekce funguje jako samostatný vzduchotechnický celek. Souhrnná kapacita rekonstruovaných výkrmen je 2052 prasat v předvýkrmu a 3522 prasat ve výkrmu.
Budování a vylepšování stájí podle Karla Vašourka v Puklicích nekončí. Na příští rok je připravena výstavba nové porodny pro 546 prasnic a také se připravuje výstavba bioplynové stanice.
Pět stovek krav
Kromě prasat v družstvu chovají skot holštýnského plemene. V současné době najdeme na dvou farmách zhruba 1400 kusů (z toho 500 krav). Průměrná užitkovost stáda se pohybuje na úrovni 8600 kilogramů mléka na krávu a rok (obsah tuku 3,9 % a bílkoviny 3,3 %). Surovina se zpeněžuje v Mlékárně Polná za aktuální cenu 6,26 koruny za kilogram.
Ve středisku Příseka stojí nová stlaná produkční stáj pro 360 dojnic a nový teletník s kapacitou 134 míst pro mléčnou a 80 míst pro rostlinnou výživu. Součástí vybavení farmy je pět silážních a senážních žlabů s kapacitou 10 tisíc m³.
Ve středisku Střížov je ustájen mladý dobytek a najdeme tam také celoroštovou výkrmnu býků s kapacitou 500 kusů.
Klíčové informace:
• Agro družstvo Puklice hospodaří na Vysočině na výměře 1900 hektarů orné půdy.
• V podniku chovají 500 krav holštýnského plemene.
• Postupně rekonstruují stáje pro chov prasat.
