V listopadu se na dvou místech České republiky uskutečnily semináře pořádané společnostmi Eurofarm systems a Sano. Jednalo se o čtvrtý, zatím poslední, modul tzv. Tour 100 000 aneb Jak dosáhnout a udržet vynikající zdraví vemene a vysokou užitkovost, tentokrát se zaměřením na automatické dojicí systémy, výživu v těchto systémech a genetiku a její vliv nejen na zdraví mléčné žlázy a užitkovost, ale také na ekonomiku a produktivitu v praxi.
Zajímavou přednášku si připravil Dr. Stefan Weber, vedoucí oddělení managementu chovu skotu ve společnosti LMS Unternehmensberatung. Podle jeho slov se za posledních několik let v Evropě znatelně zvýšily náklady na produkci mléka, proto by měli chovatelé hledat cesty, jak svoje podnikání optimalizovat.
I on doporučuje provést přesnou aktuální analýzu současného stavu produkce mléka, tedy výrobu, náklady, produktivitu, schopnosti a znalosti personálu atd. Dále je nezbytné precizní zvážení toho, kam chce podnik směřovat.
„Je třeba si uvědomit, že kromě nákladů na pořízení systému dojení, dojírnu, nákladů na přestavbu starých stájí nebo na novou stáj jsou provozní náklady farem s automatickým systémem dojení výrazně vyšší. Čím vyšší jsou investiční náklady, tím vyšší musí být užitkovost a produktivita. Také vyšší provozní náklady musí být kompenzovány lepší produktivitou. Systém dojení musí být také v souladu s managementem farmy,“ uvedl Dr. Stefan Weber.
U samostatných robotů musí být podle jeho slov splněny následující parametry: nucené nahánění zvířat do robota by mělo být u méně než 5 % krav, každý den by mělo být prostřednictvím jednoho automatu získáno minimálně 1800 kg mléka, počet krav na jednoho robota by měl být mezi 40 a 55 a počet dojení by měl převýšit 2,5 na plemenici a den.
„U poloautomatických systémů dojení, kruhových dojíren a monoboxů v systému řízeného pohybu by se neměly podceňovat náklady na pracovní úkony, jako je nahánění a kontrola, případně práce související s vlastním získáváním mléka,“ informoval přednášející.
Jak dále uvedl, při započítání německých sazeb za hodinu práce na úrovni 17 euro (přibližně 430 Kč), činí rozdíl v nákladech v robotickém a konvenčním systému na výrobu 1 litru mléka 2,43 centu (0,615 Kč). „V českých podmínkách bude ten rozdíl pravděpodobně ještě o dost vyšší. Z tohoto důvodu se podle mého názoru od zhruba 300 krav z hlediska ekonomiky vyplatí klasická dojírna,“ uzavřel Dr. Weber.*
