Ukázkovým třígeneračním rodinným hospodářstvím, kde si každý člen našel své smysluplné uplatnění, je Farma rodiny Kubátových a Balcarových v obci Dobříčkov nedaleko Benešova z Asociace soukromého zemědělství Benešov. Zabývá se pěstováním široké škály plodin na 240 hektarech půdy, přičemž od loňského roku se zde praktikuje na celé výměře regenerativní zemědělství. Součástí hospodaření je chov mléčného skotu s využitím robotického dojení, doménou dcery zakladatele farmy Václava Kubáta – Báry Balcarové, je zatím zkušební výroba sýrů a sýrových specialit. Nadšení všech vnoučat pro život na venkově, mezi spoustou zvířat a zemědělskou technikou, dává tušit, že zdejší hospodářství s velkým přínosem pro široké okolí v mnoha směrech čeká optimistická budoucnost.
„Po velmi skromných začátcích v devadesátých letech, kdy mi moc pomáhala manželka, ačkoliv jsme tehdy měli malé děti, jsem se přestal bát. Postupným nákupem zemědělské techniky jsem navyšoval i obhospodařovanou výměru a počet mléčných krav, což šlo díky tomu, že jsme v roce 1992 postavili kravín,“ vysvětluje Václav Kubát.
Dnes rodina hospodaří na 240 hektarech půdy, k nimž vbrzku přibude dalších 14, v nadmořské výšce okolo 465 metrů, a věnuje se pěstování poměrně pestré škály plodin. Daří se tu ječmeni ozimému i jarnímu sladovnickému, pšenici, řepce, ovsu, dva hektary zabírá peluška pěstovaná na množení, která je zároveň i výbornou předplodinou. Pro potřeby stáda mléčného skotu slouží na šesti hektarech kukuřice na siláž, jetel na 18,5 ha, hrách na osmi hektarech a také trvalé travní porosty, které zaujímají 31 hektarů.
Kubátovi si sami pěstují i meziplodinové směsi, ty jsou kromě bohatého osevního postupu obzvláště důležité pro regenerativní zemědělství, pro nějž se na farmě před rokem rozhodli. „Tento způsob hospodaření zvyšuje obsah organické hmoty v půdě, omezuje vodní i větrnou erozi, a my tak díky této šetrné formě obdělávání půdy, která je vlastně návratem k samotné přírodě, budeme mít šanci předat ji dalším generacím v lepším stavu,“ informuje Václav Kubát, který dodává, že po 17 letech poprvé neaplikovali na pozemky ani gram anorganického hnojení.
„Někdy před patnácti lety jsme poprvé slyšeli o dojicím robotu. Velmi nás to zaujalo, a tak jsme zjišťovali podrobnosti a jezdili po farmách, kde už s pomocí automatu dojili. Nejprve jsme však museli stabilizovat stádo s ohledem na jeho velikost i parametry jednotlivých krav, především jejich vemen. Nutná byla také přestavba stávajícího kravína, s níž jsme začali v roce 2014, a v říjnu následujícího roku došlo k ostrému startu dojicího robota Lely Astronaut A3,“ informuje Václav Kubát a dodává: „Příprava se vyplatila, za těch osm let jsme museli z důvodu vemene nevhodného na robotické dojení vybrakovat pouze dvě krávy. Dojnice jsou velice spokojené, postupně došlo k nárůstu nádoje až o 10 litrů na kus a den. Osobně považuji přechod na robotické dojení za své nejlepší podnikatelské rozhodnutí.“
