Postavení jednotlivých článků v potravinovém řetězci není rovnocenné. Evropská komise se domnívá, že přidaná hodnota, která v něm vzniká, není odpovídajícím způsobem spravedlivě rozdělena. Důvodem je hlavně rozdíl ve vyjednávací síle účastníků řetězce, na což doplácejí zejména zemědělci a drobné podniky. Cílem komise je proto „spravedlivější potravinový řetězec“. Náměty a nápady, které by mohly k tomuto cíli přispět, mohou poskytnout i občané ve veřejné konzultaci.
Informace, které má komise k dispozici, ukazují, že ne všichni účastníci potravinového dodavatelského řetězce profitují odpovídajícím způsobem z přidané hodnoty v něm vytvořené. Proti rozdrobeným farmářům a také drobným podnikům stojí mnohdy ekonomicky silnější zpracovatelské subjekty. Distribuční síti dominují v mnoha státech obrovské a stále se rozrůstající nadnárodní obchodní společnosti. Podle komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana jsou zemědělci v potravinovém řetězci nejen prvním, ale často i nejslabším článkem. „V souladu s dlouhodobým příslibem komise, že bude stát na straně evropských zemědělců, bychom rádi přijali opatření, která by vyřešila nedostatky v potravinovém řetězci,“ prohlásil mimo jiné při spouštění veřejné konzultace. (Pokud se však na potravinový řetězec podíváme detailněji, je zřejmé, že jeho součástí jsou vlastně i subjekty, které dodávají zemědělcům vstupy, tedy zejména chemické ochranné prostředky, hnojiva, krmiva, osiva, energie a potřebnou mechanizaci. I tady tahají zemědělci za kratší konec provazu.)*
