Uplatní se kukuřičná sláma v krmných dávkách dojného skotu?

Podle rozložení míry rizika v odvětví výroby mléka nazývají někteří chovatelé dodavatelsko-odběratelské vztahy jako dodavatelsko-parazitické. Ke známým rizikům z minulosti přidali extrémní sucho. Poučeni potížemi, které už překonali, hledají pojistky pro případnou klimatickou změnu. Začínají se pěstovat suchovzdorné plodiny. Využití zimní vláhy ozimými obilninami není novinka, proto se letos již v létě nedostávalo osiva. Další možností je revize využití slámy obilnin, ale i kukuřice v krmných dávkách mléčného skotu.

Loňské sucho způsobilo snížený výnos sena i kukuřičné siláže v mnoha oblastech státu Ohio. Zásoby krmiva jsou velmi limitované, ceny krmiva se vyšplhaly do závratných výšek a náklady na výživu se stávají neúnosné. Proto se chovatelé zabývají využitím krmiv, která byla doposud zcela okrajová. Je to kukuřičná a pšeničná sláma. Podívejme se na jejich živinové složení ve srovnání se silážní kukuřicí a kukuřičným zrnem. Kukuřičná sláma má nízký obsah škrobu, tedy i energie, je však zdrojem NDF k zajištění zdraví bachoru. Za úvahu také stojí, že při sklizni zrna představuje kukuřičná sláma polovinu výnosu. Pšeničná sláma je v krmných dávkách dojnic využívána v rozmezí 2–8 % ze sušiny krmné dávky. Vyšší dávka se podává v neprodukčním období. Ale cena pšeničné slámy je vyšší, využívá se jako stelivo.*

Jiří Kadečka,

spolupracovník redakce

Celý článek v NCh 2/19.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *