23.05.2019 | 12:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Úroveň biosekurity závisí na velikosti chovu prasat

Riziko zavlečení potenciálních patogenů na straně jedné a účinnost zavedení a dodržování opatření biosekurity na straně druhé je u jednotlivých chovů rozdílná v závislosti na cestách jejich přenosu a šíření v prostředí: lidmi, zvířaty, dopravními, kontaminovanými předměty, technologickými systémy, krmivem, vodou i stelivem, aerosoly, ale i volně žijícími zvířaty včetně hmyzu a hlodavců. Analýza rizika potenciálních cest přenosu původců onemocnění do chovu je proto významnou nedílnou součástí epizootologické surveillance.

V intenzivních chovech a velkochovech má každé ohnisko nákazy výrazný vliv nejen na zdravotní stav a welfare zvířat, ale samozřejmě i na produkční ukazatele a ekonomickou rentabilitu chovu. Přijatá preventivní opatření omezují jednak výskyt onemocnění u hospodářských zvířat, a jednak chrání jejich produkci a ekonomickou hodnotu, ale současně snižují možnost přenosu infekce na člověka.
Opatření biosekurity mohou být realizována na různých úrovních (tj. na úrovni jednotlivých států, na úrovni krajů nebo okresů i na úrovni zemědělských podniků), aby se snížilo riziko zavlečení infekce do chovu a současně omezilo šíření potenciálních zdrojů infekce v areálu farmy. Zahrnují komplex preventivních opatření, která zabraňují průniku patogenů do chovu a snižují jejich šíření nejen v areálu farmy, ale i mezi jednotlivými chovy (u prasat např. Aujeszkyho choroba prasat, reprodukční a respirační syndrom prasat - PRRS, enzootická pneumonie prasat, epidemický průjem prasat, chřipka prasat, africký mor prasat atd.) Protože některá opatření biosekurity mohou být pro chovatele obtížně proveditelná nebo nákladná, musí být pro každý chov zpracován individuální plán biosekurity, vycházející z analýzy kritických míst a současně z požadavků a reálných možností daného chovatele, na který navazuje návrh jednoduchých, srozumitelných opatření včetně předem stanoveného časového harmonogramu jejich postupné realizace a následné pravidelné kontroly jejich dodržování.
Více se dočtete v článku Ing. Gabriely Malé, Ph.D., a doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves, který najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down