26.09.2018 | 05:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Úskalí zoohygieny v chovech prasat

Zajištění zoohygieny je prostě nutnost a už pouhé zavedení zásad biologické bezpečnosti do praxe vyžaduje nutnou dávku organizačního talentu a mistrovství. Není to nic nového, znali jsme to již dávno, ale ne vždy se preventivní opatření důsledně dodržovala. Je jasné, že ve velkochovech, které jsou a nadále i budou vedoucí silou odvětví, to bez toho není možné.

„To, co se na začátku zdá jako obtěžující, zdržující a otravné, se postupem času stane samozřejmostí a nikomu to pak nečiní potíže. Jde hlavně o zavedení systému a jeho udržení v počátku. Pokud nebyl objekt vybaven hygienickou smyčkou už při výstavbě, není její pořízení levná záležitost. U nové výstavby by se mělo počítat s tím, že podle platných předpisů musí zahrnovat i šatny pro zaměstnance, přičemž norma určuje vybavení a velikost. Odkazuje na dalších jedenáct právních norem (zákonů a vyhlášek) a další technické normy, které jsem pro jistotu už nepočítal. Ale i když nebude v silách a finančních možnostech podniku vybudovat novou hygienickou smyčku podle všech pravidel, neznamená to, že musí rezignovat. Naopak. I když je občas nutná i improvizace, zoohygiena prochází provozem jako nedílná součást. Je povinností zootechnika nebo chovatele učinit všechna dostupná opatření k jejímu zajištění. Přizpůsobuje se jí organizace práce, vždyť i turnusový systém provozu je tu částečně i kvůli ní. Mytí, dezinfekce, různé chovatelské a veterinární zásady – to jsou činnosti, bez nichž to prostě nejde. A když se někdo odvolává na matku přírodu, ano musí být respektována, ale její mechanizmy jsou prostě nastaveny na něco jiného. Využíváme je, to ano, ale zároveň si je trochu musíme přizpůsobit. „Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje,“ je výrok Hospodinův, alespoň tak to říká jeden starozákonní prorok. Mohla by to však říkat i sama příroda. Využíváme některé její postupy a vlastnosti, s některými však i bojujeme a je to pak boj s nesmírně silným soupeřem. Ale to neznamená, že by nakonec nemělo být dosaženo souladu s potřebami lidí i přírody,“ píše ve svém článku Ing. Miroslav Rozkot, CSc., z VÚŽV. Více se dočtete v tematické příloze říjnového čísla časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down