Českou kuchyni si bez dobrého vepřového asi neumíme představit, ale nejsme jediný národ, který má toto maso v oblibě. A tak se vědci v různých koutech světa snaží přijít na to, jak chovatelům prasat pomoci v jejich práci, aby se jim efektivně dařilo chovat zdravá a spokojená prasata, která pak poskytnou kvalitní surovinu do našich kuchyní.
Na počátku úspěšného chovu stojí dobré výsledky reprodukce, protože bez narození dostatečného množství mláďat se těžko vykrmí potřebný počet jatečných kusů. Na výsledcích reprodukce má sice značný podíl samice, ale kvalita spermií a jejich oplozovací schopnost je dalším a neméně důležitým dílkem skládačky.
U mnoha druhů hospodářských zvířat už je inseminace standardní metodou a prasata nejsou výjimkou. Ale dosáhnout úspěchu „na první dobrou“ – tedy zabřeznutí po první inseminaci – je někdy pořádným oříškem, a to zejména kvůli variabilitě ovulace.
Jakmile spermie dosáhnou vejcovodu, zůstávají naživu den nebo dva. Tato doba, po kterou mohou být spermie ve vejcovodu „skladovány“, má přímý vliv na úspěšnost inseminace. Pokud k ovulaci dojde mimo tento časový úsek, vyjdou snahy i náklady na inseminaci naprázdno a nezbude, než si to zopakovat příště.
Jedna ze studií vědců z University of Illinois, College of Agricultural, Consumer and Environmental Sciences identifikovala přirozeně se objevující sacharid, který zpomaluje dozrávání spermií prasat. To by mohlo znamenat možnost prodloužení jejich životnosti v samičích reprodukčních orgánech a zvýšení šance na úspěšné oplodnění po inseminaci.
Profesor David Miller z Department of Animal Sciences na University of Illinois k tomu uvedl, že sice tušili o existenci „něčeho“, co ve vejcovodu prodlužuje životnost spermií, ale nevěděli přesně, o co se jedná. V průběhu studie se jim podařilo objevit, že molekula, která se váže na spermii a prodlužuje její život, patří ke složitým sacharidům – glykanům.
Testovali více než 400 sacharidů na schopnost udržet spermie déle při životě, a pak začal Millerův tým tušit, které glykany by mohly být těmi pravými kandidáty u prasat. Pro potvrzení izolovali různé sacharidy z vejcovodů prasat a v laboratoři je aplikovali do „korálků“ a simulovali tak prostředí vejcovodu. „Korálky“ s glykany vázaly více spermií.
Ale nešlo pouze o zpomalení spermií, co prodloužilo jejich životnost. Podle Millera glykany zpomalovaly přísun vápníku do spermií, který v průběhu dozrávání aktivuje jejich diferenciační proces, jenž jim dává schopnost oplodnit vajíčka. Vazbou na tyto imobilizované sacharidy se „zastaví“ pohyb vápníku do buněk, a tím glykany blokují jejich diferenciaci a prodlužují jejich životnost.*
