Další, v pořadí třetí letošní webinář společnosti Sano se zaměřil na problematiku silážování. Svoje postřehy na něm přednesli Ing. Petr Navrátil, Ph.D., Ing. Jan Paroulek a Ing. Richard Krobot ze společnosti Sano.
Podle Ing. Navrátila se v silážování „točí“ velké peníze. „Patnáctiprocentní ztráta u podniku, kde je 500 dojnic a jalovice na obnovu stáda, může znamenat i 1,3 až 1,8 milionu korun za rok,“ uvedl řečník a dodal, že nesmíme zapomínat, že objemná krmiva představují v chovu skotu největší podíl ze všech krmiv, a to jak množstvím, tak náklady. „Ovšem náklady na výrobu špatného a dobrého objemu jsou většinou stejné,“ upozornil Ing. Navrátil. Kvalitní objemy přinášejí zvýšení užitkovosti i mléčných složek, zlepšení zdravotního stavu a také snížení brakace. „Nadměrné vyřazování plemenic znamená poměrně velkou ztrátu, jíž je možné se při zkrmování kvalitních objemů vyhnout. Nekvalitní siláže naproti tomu znamenají postižení zvířat i na delší dobu ve smyslu zhoršení zdravotního stavu i užitkovosti a také vyšší náklady například na nákup jadrných krmiv. Obecně přinášejí pro podnik vždy ztrátu,“ sdělil Ing. Navrátil.
Jakostní senáž by měla podle přednášejícího mít obsah sušiny mezi 35 a 45 procenty, kukuřičná siláž pak 30 až 35 %. Pro její stabilitu je důležité rychlé okyselení. Samozřejmostí je zdravotní nezávadnost hmoty. Například plísně v siláži mají na krávy mnoho negativních vlivů, od nechutenství přes snížení užitkovosti a zhoršení reprodukce až po metabolické poruchy. „Kvasinky i plísně jsou schopny fungovat i při velmi nízkých hodnotách pH,“ upozornil Petr Navrátil.
Více si přečtete v Zemědělci*
