14.03.2022 | 01:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Úspěšné normandské stádo z Radimi

Pár kroků na severovýchod od Jičína najdeme v Radimi farmu Romana Klouzy. Hospodaří s rodinou na výměře 110 ha a průběžně zde chová přibližně 70 dojnic. Na poli se tu pěstuje kromě obilí, vojtěšky a jetele také kukuřice na siláž. V chovu skotu se jedná o klasický konvenční skupinový chov na hluboké podestýlce bez výběhů.

 V průběhu roku 2014 se chovatel v diskusi s inseminačním technikem zmínil, že mu strakaté dojnice nevyhovují charakterem ani užitkovostí. Že by rád choval jiný typ skotu. Ovšem ne striktně dojný holštýnský, ale spíše kombinovanějšího typu. Inseminační technik mu mezi řečí sdělil, že v České republice také existuje plemeno normandské. Roman Klouza si sehnal o tomto plemeni informace, kontaktoval i blízké plemenářské středisko a rozhodl se. Začal normandským spermatem inseminovat své strakaté dojnice – zvolil variantu převodného křížení. Předpokládal, že užitkovost bude na přibližně stejné úrovni, ale normandské krávy se mu líbily svým typem a trojbarevným zabarvením. Také se těšil na kvalitní mléčné složky, neboť uvažovali s manželkou i o domácí výrobě sýrů. A také věděl, že se jedná o nejklidnější plemeno pro snadný chov.

Zdravé stádo

Od roku 2015 se mu bezproblémově rodily 50% kříženky, které zdravě a s minimem problémů odrůstaly a po třech a půl letech dokončovaly první laktace. Vsadil tehdy na jednoho býka Uvray NRD-15. Užitkovost těchto kříženek ho nikterak nezklamala. V převodném křížení chovatel pokračoval s jinými normandskými býky, výrazněji dojnějšího typu jako například Infinity NRD-38, Eolonne NRD-35, Lima NRD-42 a zlepšovatel vemen Ibernatus NRD-37. Po této etapě tvorby druhé generace normandek se mu pro další zvelebení stáda ještě zalíbil extrémně dojný, genomicky odhadnutý býk Iganto NRD-46, ale také býk komplexnějšího charakteru s dobrými znaky funkčnosti Montfort NRD-44. Po nich se mu dnes rodí a odrůstají i telata třetí normandské generace. V současné době chovatel využívá k inseminaci výrazně dojného býka Neopps NRD-49 a komplexního býka Orfévre NRD-50.

Vývoj v celkové užitkovosti stáda, počtech laktací, mléčných složkách, délce mezidobí a věku při otelení jalovic ve vztahu k měnícímu se podílu krve asi nejlépe dokumentují strohé údaje z tabulky za posledních pět let.

V tabulce stojí za povšimnutí, jak se zvyšujícím se podílem normandské krve stoupá mléčná užitkovost, kg T+B, obsah bílkovin i počet laktací. Zůstává solidní délka mezidobí, ovšem zvedá se věk při prvním otelení jalovic. Nic překvapivého, neboť normandské plemeno, jak známo, patří mezi opravdu pozdní plemena. Domníváme se ale po diskusi s Romanem Klouzou, že už průměrné stáří 34 měsíců při prvním otelení jalovic z posledního roku může být nebezpečně vysoké a že výsledky budoucího roku nám z pohledu zdravotního stavu krav mohou tuto obavu vyšším výskytem ketóz pravděpodobně potvrdit. Za rozumné bychom pro tuto farmu pokládali stáří 28–29 měsíců. Na druhou stranu jsou reprodukční parametry na farmě stabilní, dokonce za rok 2020 získali Klouzovi vyhodnocení nejlepší chov v reprodukci v obvodu plemenářské společnosti Chovservis.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down