
Problematika ustájení prasat je stále aktuálnější, protože široká veřejnost sleduje, v jakých podmínkách se zvířata na farmách chovají. Trvalé umístění prasnic v klecích v době porodu a laktace vedlo k obavám veřejnosti ohledně dobrých životních podmínek zvířat. Uvádí se, že 94 % obyvatel Evropské unie se domnívá, že je důležité chránit dobré životní podmínky hospodářských zvířat.
V roce 2021 evropská občanská iniciativa Konec doby klecové (End of Cage Age) shromáždila 1,5 milionů podpisů od obyvatel členských států Evropské unie (z České republiky to bylo přibližně 50 tisíc podpisů) a vyzvala Evropskou komisi, aby navrhla legislativu podporující zákaz porodních klecí. Evropská komise se skutečně v roce 2021 zavázala, že v reakci na uvedenou iniciativu předloží legislativní návrh na zákaz klecí pro hospodářská zvířata (včetně prasnic) s cílovým datem ukončení v roce 2027. Původní termín pro předložení legislativy byl konec roku 2023, což se nepodařilo dodržet. Nový očekávaný termín pro předložení revidovaných pravidel pro welfare zvířat je nyní rok 2026. Protože pro prasnice zatím nebyl stanoven pevný národní termín nad rámec připravované evropské legislativy členské státy Evropské unie se v této oblasti řídí vlastní legislativou. Proto jsou mezi jednotlivými členskými státy rozdíly v tom, zda již využívají nové systémy ustájení prasnic na porodnách, či stále používají porodní kotce s fixací prasnic.

Jednou ze zemí, kde je zakázaný chov prasnic na porodnách v klecích je Švédsko. Zákaz používání porodních klecí zde platí již od roku 1987 s tím, že od roku 1994 musely být nahrazeny všechny porodní klece. Ve Švýcarsku musely být nahrazeny všechny porodní klece od roku 2007. V Norsku platí zákaz od roku 2000. Mezi státy, které v nejbližší době plánují zákaz porodních klecí patří i Rakousko, Německo, Dánsko či Finsko. Ačkoli úplný plošný zákaz klecí na porodnách teprve přijde, některá omezení jsou v platnosti už roky. Jedná se o individuální kotce pro březí prasnice. Od roku 2013 je v Evropské unii zakázáno držet březí prasnice v individuálních kotcích (klecích) po celou dobu březosti. Musí být ustájeny ve skupinách, s výjimkou období od čtyř týdnů po zapuštění do jednoho týdne před očekávaným porodem.

Technologie s fixací rodících a kojících prasnic se masivně využívaly celá desetiletí. Jejich výhodou byla nízká náročnost na plochu, snadnost manipulace se zvířaty a nízká mortalita selat v důsledku zalehnutí prasnicí. Méně ohledů se bralo na welfare prasnic i selat. Proto se začaly hledat nové alternativy k tomuto zavedenému systému, které by více zohledňovaly potřeby zvířat. Ačkoliv zpočátku se chovatelé obávali vyšší pracovní náročnosti s některými alternativními systémy a vyšší mortality selat, praxe ukazuje, že to nebude až tak zlé.
Je však třeba si uvědomit, že samotná technologie nezajistí přežití a kvalitní vývoj selat, vždy je potřeba věnovat pozornost managementu chovu, péči o zvířata, všímat si jejich potřeb a chování a v péči nic nezanedbat. Změně technologie na porodnách prasnic se nevyhneme. Již nyní je však třeba myslet na všechny alternativy, které se nabízejí, a rozmyslet si volbu systému podle konkrétních podmínek a možností. Inspiraci lze hledat nejen v zahraničí, ale i u našich chovatelů, kteří ve svých chovech tyto nové systémy ustájení již zavedli.
Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D. (VÚŽV, v. v. i., Praha–Uhříněves, oddělení Kostelec nad Orlicí), který najdete v červnovém čísle časopisu Náš chov.