Šlechtitelská práce v chovu prasat závisí z velké části na využívání vlastností rozdílných plemen nebo populací v tzv. hybridizačním programu. Pro dosažení heterozního efektu jsou využívány specifické vlastnosti výchozích mateřských a otcovských plemen. Selekce mateřských plemen je orientována především na znaky spojené s reprodukcí, u otcovských plemen je hlavním kritériem především produkce a kvalita masa.
Tuzemská populace mateřských plemen prasat zařazených do národního šlechtitelského programu CzePig zahrnuje české bílé ušlechtilé a českou landrase. Ve šlechtění mateřských plemen přibyly především funkční znaky a vlastnosti, které znovu posouvají šlechtění o úroveň výš.
Zhodnocením aktuálního stavu základních užitkových ukazatelů prasnic mateřských plemen zařazených do národního šlechtitelského programu CzePig se zabývali specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha – Uhříněves (Ing. Zuzana Krupová, Ph.D., Ing. Eliška Žáková, Ph.D., Ing. Emil Krupa, Ph.D.).
Úroveň základních ukazatelů mateřských plemen prasat byla hodnocena ve šlechtitelských chovech zapojených do národního programu CzePig. Zdrojem dat byla databáze kontroly užitkovosti vedená Svazem chovatelů prasat, z. s., a to za kalendářní rok 2023. V 15 hodnocených chovech bylo v loňském roce celkově zaevidováno 3503 vrhů. Vrhy pocházely od 2054 prasnic, z toho 78 % tvořily prasnice plemene české bílé ušlechtilé (ČBU) a 22 % plemene česká landrase (ČL).
U obou plemen byl vyhodnocen věk při prvním oprasení, dále věková struktura, dlouhověkost, důvody vyřazování, úroveň plodnosti (velikost vrhu, zabřezávání, mléčnost prasnic), počet struků a podíl hybridizace. Mléčnost byla vyjádřena jako celková hmotnost vrhu unifikovaná na 21 dnů věku selat. Průměrný počet struků byl spočítán při identifikaci selat do deseti dnů po narození. Viditelné nefunkční struky do této hodnoty nebyly zahrnuty.
Dosažená úroveň užitkovosti byla porovnána s aktuálně platnými plemennými standardy a chovnými cíli mateřských plemen, dále s úrovní těchto ukazatelů při předchozím vyhodnocení (screeningu) mateřské populace a s dostupnou literaturou. Všechny ukazatele byly zpracovány matematickými a statistickými metodami v programovém balíku SAS 9.4. Průměrné hodnoty byly vyjádřeny jako průměry prosté.
Ve šlechtitelských chovech mateřských plemen došlo v posledních letech k mírnému poklesu dlouhověkosti prasnic a tím ke změnám ve věkové struktuře chovů. Naproti tomu, zlepšení vlastní evidence důvodů vyřazení by mohlo pomoci při cílené selekci na vyšší produkční dlouhověkost a efektivnost produkce. V chovech se zlepšilo zabřezávání prasnic a postupně se zvyšuje podíl vrhů s křížením. Úspěšnost zabřezávání je dlouhodobě vyšší u inseminace než u přirozené plemenitby. Zlepšuje se velikost vrhu i dochov selat na prasnici a rok, stejně tak i počet struků a tím i mléčnost prasnic, Uvedené ukazatele se již nyní blíží, nebo naplňují šlechtitelské cíle plemen stanovené do roku 2030. Pozornost by se dále měla zaměřovat na vlastní evidenci a přesnost evidence důvodů při vyřazování prasnic.
Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.
