Z genů lze vyčíst mnohé informace o tom kterém živém organismu. V minulosti se vědci a šlechtitelé věnovali nejvíce těm, které měly vliv na produkci, ale v posledních letech jsou stále častěji hledány geny kódující odolnost a zdraví zvířat, jejich chování a životní projevy.
V chovech drůbeže k rychlosti genetického pokroku přispívá jak možnost získat vyšší počet potomků v poměrně krátkém čase, tak i vcelku krátký generační interval. Nicméně, vysoké koncentrace zvířat v halách s sebou přináší vyšší riziko rychlého šíření patogenů a vysokých ztrát.
Ptačí chřipka – to je velká hrozba pro chovatele drůbeže na celém světě, protože její nejsilnější kmeny dovedou zlikvidovat celá hejna.
Jednu z možností testovali vědci z Roslin Institute na Univeristy of Edinburgh, kteří spolupracovali s experty z Cambridge University na vytvoření kuřat, která nepřenášela ptačí chřipku na další kuřata. Využívali k tomu genetických modifikací.
V experimentech identifikovali nejmenší potřebnou genetickou změnu, která by zvládla zastavit šíření viru.
Během infekce se chřipkový virus zachytává na molekule ANP32A, aby se mohl replikovat. Vědci s využitím genové editace odstranili tu část DNA, která zodpovídá za produkci ANP32A.
V genech se také stále častěji pátrá po vlastnostech, které ovlivňují např. pohodu zvířat.
Tisíce let člověk v rámci domestikace zvířat vybíral jedince s požadovanými vlastnostmi a ta choval dále. Vědci po několika generacích křížení kura domácího a divokého získali kuřata vykazující široké spektrum tzv. společenského chování. Společenskost a společenské chování je bohatý soubor reakcí.
Ale co vlastně řídí společenské chování? I zde mají svůj vliv geny. Geny v sobě nesou, zda se bude jedinec raději držet v hejnu nebo si udržovat odstup.*
S využitím zahraničních materiálů Ing. Anna Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2020.
