07.04.2008 | 08:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V Kostelci o ekonomice chovu prasat

Není to tak dlouho, co se odborníci ve svých předpovědích na další vývoj chovu prasat v tuzemsku opírali o soběstačnost v tomto odvětví živočišné prvovýroby a o zapojení se do vnitřního trhu Evropské unie. O tom,že obstát v konkurenci společného trhu nebude vůbec jednoduché se vědělo, ale že by domácí poptávku po vepřovém musely z velké části krýt dovozy, to nepředpokládal snad nikdo. Důvody prohlubující se krize chovu prasat jsou známé, nyní se hledají cesty, jak z ní ven.

Pro řadu chovatelů prasat jsou vítaným zdrojem informací tradiční semináře pořádané v areálu Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy v Kostelci nad Orlicí. Tématem letošní chovatelské akce, kterou 26. března uspořádalo Sdružení východočeských chovatelů ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby a plemenářskou firmou Chovservis, byla ekonomika chovu prasat.
O odbornou úroveň se postaralo sedm přednášejících, kteří ve svých vystoupeních skloňovali rentabilitu produkce ve všech pádech bez ohledu na to, zda hovořili o výživě, zdraví nebo reprodukční či produkční užitkovosti prasat. Úvodní vystoupení patřilo doc. Ing. Romanovi Stupkovi, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, který přinesl informace o aktuálním dění nejen na evropském, ale i světovém trhu, a ukázal na možné rezervy, jež by pomohly našim chovatelům překlenout již dlouhodobě nepříznivě se vyvíjející situaci.

Evropský trend

„V současné době nikdo s určitostí neví, jak se bude situace dále vyvíjet. Na základě řady faktorů, které chov prasat ovlivňují, si však můžeme vytvořit určitou představu. Vývoj této komodity v Evropské unii má svá specifika. Jsou určena zejména požadavky na zvyšování potravinové bezpečnosti, dále na ekologizaci výroby a welfare zvířat. K základním činitelům, jež se promítají do chovu prasat, dále samozřejmě patří ekonomika výroby a ať se nám to líbí nebo ne, budeme muset uvažovat i o globalizaci trhu, “ řekl v úvodu doc. Ing. Roman Stupka, CSc.
V Evropské unii má prioritu číslo jedna zvyšování kvality vepřového masa s cílem získat důvěru spotřebitele. Bylo přijato několik opatření, například v podobě zákazu používání antibiotických stimulátorů, dále certifikace podniku, ISO normy a HACCP, která producentům prasat přinesla zvýšení nákladů, respektive snížení jejich konkurenceschopnosti na světovém trhu.
„Středobodem ekologizace výroby jsou normy zákona o integrované prevenci a omezování znečištění – IPPC, které musely být splněny do konce loňského roku. V této souvislosti si pak dovolím konstatovat, že naši chovatelé tento požadavek zvládli velmi dobře a začlenili se mezi nejlepší v Evropě. Do budoucna se na ochranu životního prostředí chystají další nařízení, jako je fosforová směrnice. Jmenovaná opatření, jež ve finále opět přinesou zvýšení nákladů, neplatí například v USA nebo Brazílii. Tedy v zemích, které patří mezi velké vývozce vepřového masa a Evropě konkurují na asijských trzích,“ pokračoval docent.
O penězích je také naplňování požadavků welfare zvířat; příslušnou legislativu budou chovatelé muset po roce 2012 bez výjimky splňovat.
Výše jmenované priority ale Evropě pozice v konkurenceschopnosti na světových trzích nevylepšují. Stále rozhoduje cena. A tak přebytky, které například loni dosahovaly 1,25 milionů tun vepřového masa, se budou stále obtížněji obchodovat mimo evropský trh. Podle odborníků by cesty odbytu evropské nadprodukce mohly vést přes Čínu, která vykazuje vysokou spotřebu vepřového masa, a dále Rusko, kde se investuje do technologií a hal s velkou koncentrací zvířat, jež však zatím nedosahují odpovídající užitkovosti.

Západ posiluje, Východ ztrácí
„Podle vývoje chovu prasat v jednotlivých zemích evropské pětadvacítky lze konstatovat, že produkci navyšují západní státy bývalé patnáctky. Razantní navýšení vykazuje Španělsko, které tak dosáhlo soběstačnosti 140 %, Dánsko je na úrovni 121 %, Itálie je na 115 % a Německo se za poslední čtyři roky dostalo na 110 %. Je třeba ale také říci, že i mezi starými členskými zeměmi jsou takové, které musely snížit produkci. Konkrétně jde například o Rakousko, které je na úrovni 87%, dále Nizozemsko na 80% a Velká Británie dokonce 66% soběstačnosti. V nových členských zemích je situace následující: Polsko 84 %, Maďarsko 78 %, Česká republika 76 %, Slovensko 56 %, Lotyšsko 85 %, Slovinsko 96 %. Pokud tato čísla porovnáme s předcházejícími roky, dojdeme k závěru, že východní země ztratily,“ vyjmenoval odborník z České zemědělské univerzity.
Uvedené statistiky jasně ukazují, kdo exportuje a kdo musí dovážet. Trvalé snižování stavů prasnic v tuzemsku (podle neoficiálních odhadů se pohybují již hluboko pod 180 000 kusů) se promítlo do snížení soběstačnosti v produkci vepřového masa a otevření trhu dovozům. Podle loňských čísel Českého statistického úřadu se k nám dovezlo 193 tisíc tun v živém.
„Je to deset, dvanáct let, co jsme slýchávali, že o ekonomice chovu prasat se dá hovořit tehdy, pokud náklady na výrobu kilogramu masa nepřesáhnou 30 Kč. Pokud se podíváme, za kolik vyrobí kilogram vepřového za hranicemi – při přepočtu na naši měnu je to například v Německu 37,44 Kč, Nizozemsku 32,50 Kč a Dánsku 34,32 Kč – můžeme konstatovat, že naši chovatelé jsou konkurenceschopní. Ve vztahu ke globalizaci trhu jsou pak problémem bezkonkurenční náklady třeba Kanady s 22,36 Kč, dále Brazílie s 23,14 Kč, která patří spolu s Čínou k dominantním hráčům na světovém trhu. Spojené státy vyrábějí kilogram vepřového za 25,48 Kč, ale vzhledem k zavádění welfare v chovech se náklady zřejmě zvýší,“ řekl docent Stupka.

Kde jsou rezervy
Z prezentace suchdolského odborníka zaznělo, že cesty ke zlepšení ekonomiky domácího chovu prasat vedou přes koncentraci chovu, dále přes zvýšení odchovu selat na prasnici, zlepšení zdravotního stavu a zajištění vysoké profesní úrovně řídicího managementu. Výrazně by se mělo využívat krmiv z geneticky modifikovaných plodin, které jsou ve světě vyzkoušenou alternativou, jež spoří náklady.
„Výši nákladů chovatel může ovlivnit dosaženou užitkovostí, tedy počtem odchovaných selat a jejich růstovou schopností, která ovlivňuje konverzi krmiva. Se současným průměrem necelých 21 odchovaných selat na prasnici je Česká republika hluboko pod průměrem chovatelských velmocí, se kterými se musíme srovnávat. Například v Dánsku je čtvrtina farem, kde dosahují 27,3 odchovaného selate, v top deseti nejlepších chovů vykazují dokonce užitkovost 29,4 selete. Je pravda, že i řada našich chovatelů dosahuje srovnatelné výsledky se špičkovými chovateli bývalé patnáctky, ale současně tak je mnoho těch, kteří nedosáhnou ani na uváděný průměr. A pokud chceme soupeřit s chovatelskou Evropou, pak bychom se měli odrazit od 25 a více odchovaných selat,“ řekl na závěr docent Stupka.

Klíčové informace
§   V celosvětovém měřítku se chová 980 milionů prasat. Odhaduje se, že jejich stavy se budou ročně zvyšovat o tři až čtyři procenta.
§   Podle statistik za rok 2007 je největším producentem vepřového masa Čína, která má 48 % světové produkce, následuje ji Evropa s 21 % a USA s devíti procenty.
§   V Evropské unii zvýšily výrobu zejména Španělsko a Německo.
§   Soběstačnost Evropy ve výrobě vepřového masa dosahuje 106 až 108 %.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down