Také u příležitosti konání třiatřicáté podzimní výstavy Zemědělec zastupitelstvo Středočeského kraje spolu s Výstavištěm v Lysé nad Labem uspořádalo krajské dožínkové oslavy. A v jejich rámci se již po sedmé udílelo ocenění Zemědělský hospodář roku.
Do sedmičky letos oceněných hospodářů se zapsali rodinná farma Rudolfa Procházky, která získala cenu hejtmana Středočeského kraje, dále rodinná farma Jana Tajbla s cenou náměstka Středočeského kraje, Společnost Zevos, s r. o., oceněná cenou prezidenta Potravinářské komory ČR, společnost Agro, s r. o. (Tuklaty) s cenou prezidenta Agrární komory ČR, Agrodružstvo Načeradec s cenou ředitele Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj, rodinná farma Homolových oceněná městem Lysá nad Labem a konečně rodinná farma Netrhových s cenou Výstaviště Lysá nad Labem.
Rodinné farmy v převaze
Rodinná farma Rudolfa Procházky hospodaří asi na 250 ha orné půdy a 90 ha travních porostů. Zabývají se chovem masného skotu (v počtu 150 kusů) a s pořízením koní od loňského roku provozují také agroturistiku. Právě pro turistické jízdy na koních plánují vybudovat zázemí, včetně ubytovacích kapacit. V jejich záměru je i bioplynová stanice, ve které by zpracovávaly zemědělské plodiny a produkovaný hnůj.
Před sedmnácti roky byla založena rodinná farma Jana Tajbla, která se na 123 ha zabývá klasickou zemědělskou výrobou. Po právě probíhajících pozemkových úpravách by se obhospodařovaná výměra měla navýšit o dalších 200 ha. Rostlinnou výrobu farmy reprezentuje pěstování ozimé pšenice, ozimého jarního ječmene, tritikale, ovsa, řepky a hrachu. Pokud jde o výnosy, tak za loňský rok se například u pšenice pohybovaly na úrovni sedmi tun, u řepky potom 3,5 tuny z hektaru. V živočišné výrobě se věnují v chovu prasat 30 prasnicím a šesti prasničkám v uzavřeném obratu stáda a dosahují užitkovosti prasnic 22 odchovaných selat.
Počátek hospodaření rodiny Homolových sahá do 18. století. V padesátých letech minulého století byl jejich statek znárodněn a převeden pod správu JZD, a tak až v roce 1991, kdy Homolovi získali statek nazpět, mohli obnovit rodové tradice. Farma hospodaří v obci Běleč na Berounsku na 50 ha zemědělské půdy a specializuje se na chov holštýnského plemene. V současné době chovají 25 dojnic s denní produkcí 500 litrů mléka a ve stavech evidují dalších 30 jaloviček. Rostlinná výroba farmy je podřízena výrobě objemného krmiva. V letošním roce Homolovi podali dva projekty, na které by se mohlo čerpat z prostředků Programu rozvoje venkova. Jeden z nich zahrnuje oblast cestovního ruchu a agroturistiky. Záměrem druhého projektu je výstavba faremní mlékárny, ve které by se měly vyrábět například tvarohy, bílé jogurty, dále čerstvé, pařené a dlouho zrající sýry nebo smetana. Odbyt výrobků chtějí mimo jiné realizovat také rozvozem až k zákazníkovi.
Rodinná farma Netrhových se sídlem v Šanově vznikla v roce 1992. Počátečních 85 ha zemědělské půdy, na kterých manželé Zdeněk a Ludmila hospodařili, se postupně rozrostla na současných 540 ha zemědělské půdy. V současnosti farmu zabezpečují oba synové s jedním zaměstnancem s tím, že v sezóně najímají ještě jednoho brigádníka. Farma se zabývá produkcí řepky, potravinářské pšenice, sladovnického ječmene, chovem ovcí a koní pro sportovní účely. Součástí farmy je penzion, který se využívá k provozování agroturistiky. Do budoucna plánují dostavbu rybníka k chovu a lovu ryb a uvažují o chovu masného skotu.
Trojice zemědělských podniků
Společnost Zevos, s.r.o., byla založena v roce 1993. Zpočátku se společnost se čtyřiadvaceti zaměstnanci obhospodařující 1150 ha orné půdy zabývala klasickou zemědělskou produkcí. Od živočišné výroby reprezentované chovem skotu pro produkci mléka a masa podnik z ekonomických důvodů upustil. Dnes na bezmála 1900 ha orné půdy s polovinou zaměstnanců pěstuje potravinářskou pšenici, sladovnický ječmen, řepku, mák a hořčici. Ze staveb původně sloužících potřebám živočišné produkce (silážní žlab a kravín) vybudovala sklady na obilí s aktivním větráním se skladovací kapacitou dvanáct tisíc tun.
Agro, s. r.o., Tuklaty, vznikla v roce 1992 z důvodů likvidace státního statku Český Brod. Také v tomto případě jde o podnik zabývající se výhradně rostlinnou produkcí. Na obhospodařované výměře 440 ha pěstují ozimou pšenici, jarní a ozimý ječmen, řepku, slunečnici a cukrovku. Všechny práce provádí společnost vlastními prostředky, jen sklizeň cukrovky má zajištěnu dodavatelsky.
Agrodružstvo Načeradec vzniklo před sedmnácti lety transformací bývalého ZD Načeradec. Právní formou družstvo vlastníků hospodaří na výměře 1700 ha zemědělské půdy, z níž je 1500 ha orné půdy a 200 ha luk a pastvin. Veškerá výměra zemědělské půdy je v kategorii LFA, z toho třetina je v CHKO Blaník. V nadmořské výšce od 420 do 630 metrů pěstují na 300 ha řepku, na dalších 32 ha ozimou pšenici, 180 ha ozimý a jarní ječmen, 50 ha máku a 60 ha brambor. Na zbývající výměře orné půdy mají krmné plodiny, tedy kukuřici na siláž, vlhké zrno a jetelové senáže. Rozhodující aktivitou podniku je zejména chov skotu a dále prasat. Chovají 540 dojnic s průměrnou denní užitkovostí blížící se čtyřiadvaceti litrům, což představuje roční dodávku do mlékárny 4 800 000 litrů mléka. V uzavřeném obratu stáda skotu vykrmují býky do porážkové hmotnosti a jalovice pro další obrat stáda. Chov prasat reprezentuje 140 prasnic s užitkovostí 23 odchovaných selat. Agrodružstvo, které zaměstnává 57 pracovníků má před dokončením výstavby silážních žlabů. V rámci dalších investic připravují projekt výstavby bioplynové stanice.