16.10.2008 | 05:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

V oboře se daňkům daří

Je to již pětadvacet let co byly v České republice založeny první farmy jelenovitých. Větší rozvoj domácího farmového chovu lesních přežvýkavců nastartovala až novela veterinárního zákona v roce 1999, která zařadila jeleny a daňky mezi hospodářsky využívaná zvířata. Netradiční chov oslovil i Jana Kotrbáčka, na své farmě v Petrovicích na Sedlčansku se zaměřuje daňčí a jelení zvěř bezmála deset let.

Farmář Jan Kotrbáček začínal s farmařením hned po revoluci. Tehdy to ale ještě nebyli daňci, ani jeleni, ale několik krav českého strakatého plemene. „Na svých předchozích působištích, ať už to bylo u státních lesů Vysoký Chlumec, v podniku Štičí líheň Tábor nebo panství Zahrádka u Petrovic jsem si zamiloval práci v oborách a vyučil se i rybářskému řemeslu. Vzhledem k okolnostem spojeným mimo jiné i s nemocí jsem se musel rozhodnout co dále. Chtěl jsem se věnovat farmovému chovu jelenovitých. Maminka mi ale daňky rozmluvila, obávala se, aby mi je někdo nepustil. Začal jsem tedy s červenostrakatým skotem a ke svému původnímu záměru jsem se vrátil až v roce 1999, kdy jsem pořídil první daňky. Inspiraci a potřebné zkušenosti jsem získával i v Asociaci farmových chovů jelenovitých ČR, ve které jsem od počátku založení daňčí farmy členem,“ zavzpomínal chovatel.
Osmihektarová farma oborového typu se rozprostírá v oblasti nazývané Čertova hrbatina. Přírodní scenérie krajiny s rozeklanými skalami, prales připomínajícími lesy a rozlehlými údolími jsou pro tyto účely, respektive chov jelenovitých přežvýkavců, jako stvořené. V samotné oboře, kterou protéká potůček, je jak dostatek vegetačního krytu, tak vlhká louka, kde má jelení a daňčí zvěř po celý rok dostatek zelené pastvy, i na jižní stranu orientovanou stráň. Součástí obůrky jsou i dva malé rybníčky napájené vodou z pramenů. Jan Kotrbáček na nich ročně vyprodukuje okolo dvou tisíc pstruhů duhových a sivenů amerických. Ryby v tržní velikosti od 250 do 300 dkg jsou určené pro vlastní spotřebu. Vedle lososovitých ryb produkuje ke stejnému účelu i kapra nebo lína.

Kvalitní chovný materiál jako základ
Základ současného daňčího stáda na farmě v Petrovicích tvoří asi 30 daněl a do deseti samců.
„Ještě loni jsem měl okolo stovky zvířat, ale to bylo vzhledem k velikosti mé obůrky neúnosné. Pokud jde o původ zvířat, tak ve stádu mám daňky z pěti domácích chovů. Výběru chovných zvířat věnuji náležitou pozornost. Každé dva roky kupuji špičáka z nějaké dobré domácí farmy. Podle mého názoru je to nezbytné k tomu, aby se kvalita farmově chované zvěře u nás zvyšovala. Docílil jsem toho, že v porovnání s některými domácími chovateli mám zvířata větší, a to jak hmotnostně, tak ve vývinu paroží, respektive lopat. To je i důvod častých návštěv, které na mou farmu doprovází prezident asociace chovatelů jelenovitých Ing. Václav Pařízek. Musím však upřesnit, že vzhledem k velikosti obory a počtu zvířat nemohu daňky, tedy samce, kteří mezi sebou vedou časté šarvátky dochovat do trofejních velikostí, jíž dosahují okolo devátého až desátého roku věku.. Nejdéle jsem měl v chovu šestiletého samce, který měl trofej ohodnocenou dvěma sty body,“ pokračoval Kotrbáček.
K daňkům do obůrky v Čertově hrbatině přibylo před pár lety i pár kusů jelení zvěře, která je z chovatelského hlediska v porovnání s prvně jmenovaným druhem z čeledi jelenovitých přeci jen náročnější. Podle slov farmáře je symbióza obou na farmě chovaných druhů bezproblémová. Krmiště využívají společně, avšak zatímco jeleni se raději zdržují v porostu a na vlhčích místech v okolí potoka, daňkům prospívá jižní, kamenitá stráň.

Pestrá výživa přináší výsledky
Jmenovaná obora musí být dostatečně zabezpečená nejen proti úniku chovaných zvířat do volné přírody, ale také by měla odolat náporu zvěře zvenčí. Speciálně pak v době říje, kdy se okolo farmy potloukají divocí jeleni. K tomu účelu farmář využívá dvoumetrové kari sítě v síle drátu čtyři milimetry a s velikostí ok 15 x 15 cm. Podle slov Jana Kotrbáčka jsou tyto sítě dostatečně pevné a navíc se s nimi dá pohodlně manipulovat. Dvoumetrové drátěné díly se upevňují na dřevěné sloupky; v tomto sortimentu jsou podle farmáře nejlepší sloupky z akátového dřeva, které bez ošetření vydrží i několik desítek let.
„Samozřejmě mám v obůrce zmapované všechny rostliny, co tam rostou. Většinu z dnes již vzrostlých stromů jsem vysadil a stín pod jejich korunami pro mé daňky a jeleny představuje místo k odpočinku před nepřízní počasí. Jejich listy, výhonky nebo plody jsou ale také přirozeným a bohatým zdrojem potravy. V oboře rostou duby, hlohy, jeřabiny, švestky, planá jablky i hrušky. Zvířata si pochutnávají také na šípcích nebo trnkách, mají rádi i topinambury včetně jejich natě. Daňci například milují kopřivy, zvláště v době parožení sežerou nejprve jejich vršky. Později spasou i zbývající části kopřiv, ať už posekaných a povadlých nebo až potom, co je přejde první mrazík. Základem krmení je ale pastva. Je zajímavé, že daňci si nevšimnou sena, dokud je i pod sněhem, který si umně dovedou odstranit, tráva. V tomto ohledu jsou jeleni pohodlnější. Vedle pastvy mají zvířata k dispozici speciální lizy, které si podle praxí osvědčené receptury vyrábím. V zimě přikrmuji ještě například jablky, mrkví, krmnou řepou – burinou, hlávkami zelí, senem nebo krmnou kapustou. Okusování keřů a stromů ukazuje na nějaký zažívací problém.V takovém případě se mi osvědčilo dávat zvěři větve z borovice nebo ovocných stromů,“ prozradil farmář.

Nezbytná chovatelská péče
Pestrá krmná dávka během celého roku se odráží na vynikajících chovatelských výsledcích, které farmář Kotrbáček dosahuje. Samozřejmě, ale za předpokladu komplexní péče. Ta zahrnuje i zoohygienu. Zvířata farmář dvakrát ročně odčervuje širokospektrálními přípravky. Pokud jde o zařízení v oboře, tak je třeba věnovat náležitou pozornost místům, kde se zvířata shromažďují; například tam, kde se jim předkládá krmení. Každé jaro farmář krmeliště důkladně mechanicky vyčistí a vydezinfikuje na sucho vyhašeným kusovým vápnem. V tomto smyslu hraje pozitivní úlohu také umístění krmeliště – ideální je jeho situování proti slunci, protože sluneční ultrafialové paprsky jsou přirozeným zdrojem dezinfekce.
„S odbytem nemám problém. Protože se u nás zakládají nové farmy, tak téměř veškerou produkci prodám za účelem jejího dalšího využití v chovu. Před říjí se hodně prodávají špičáci a dále vařečkáři, což jsou asi dvou a půlletí samci na druhém paroží. K jatečným účelům tak ročně mám jen dva až čtyři kusy. Doufám, že zájem o chov jelenovitých u nás neopadne a já se budu moci dále věnovat práci, která mi přináší radost,“ řekl na závěr farmář Jan Kotrbáček.

Klíčová slova
 První farmové chovy jelenovitých byly u nás založeny před pětadvaceti lety.
 Podle legislativy ČR se jelenovití od roku 1999 řadí mezi hospodářská zvířata.
 Jen za poslední rok se počty farem s daňky a jeleny zvýšily o 140 chovů, z tohoto počtu bylo 59 farem s daňky a 81 s jeleny
 V centrální evidenci je v současné době téměř 6000 kusů farmově chované daňčí zvěře a více než 3200 kusů jelenů.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Komentáře k článku

  1. dobry den,chtel bych se zeptat jestli musim mit nake povoleni kdyz si chci dat na svuj pozemek danky dekuji za odpoved

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down