Seriál tradičních červnových drůbežářských konferencí pořádaných společností Biofaktory Praha, s. r. o., má za sebou již své patnácté pokračování. Tahákem letošní odborné akce konané v kongresovém sálu hotelu Floret v Průhonicích byl uznávaný specialista na výživu drůbeže Dr. Colin Fischer z Velké Británie. Ve své prezentaci nehovořil pouze o optimalizaci výživy brojlerových kuřat, ale asi dvěma stům přítomným zájemcům prozradil také šlechtitelskou praxi firmy Aviagen, Ltd.
Základem efektivní produkce kuřecího masa je dosažení maximální užitkovosti brojlerů při optimální konverzi krmiva a minimálním úhynu. Prvním krokem k naplňování tohoto cíle je šlechtění. Efektivní využití genetického potenciálu pak jde ruku v ruce s vytvořením ideálních podmínek ustájení jatečných kuřat v kombinaci s řízenou výživou.
Šlechtění je běh na dlouhou trať
„Od roku 1960 došlo k velkému pokroku ve šlechtění drůbeže. Genetický pokrok, na kterém v současné době Aviagen pracuje, se v praxi projeví nejdříve za čtyři roky. Nelze nic uspěchat. Dnešní selekční programy zohledňují řadu charakteristik užitkovosti a zdraví. Prioritu má přírůstek a konverze krmiva, musí se však zohledňovat i požadavky masného průmyslu na kvalitu jatečného těla. Samozřejmě nelze opomíjet konstituční pevnost a odolnost ptáků vůči onemocněním,“ uvedl v úvodu svého vystoupení Dr. Colin Fischer.
Genetické zlepšení není levnou záležitostí. Hlavní pokrok se vytváří na úrovni čistých linií otcovských a mateřských populací. Přitom základem linie je rodina v počtu jedenácti kusů s poměrem pohlaví jednoho kohouta ku deseti slepicím.
Zmiňovaná šlechtitelská firma vlastní rozmnožovací farmy s čistými liniemi. Objekty jsou izolované, aby byly co nejvíce chráněny před negativními vnějšími vlivy. Každá rodina v počtu jedenácti kusů je ustájena boxech se speciálními snáškovými hnízdy, které brání volnému pohybu nosnic (matek). Je to z důvodu zavedení přesné individuální identifikace vajec, respektive každého kuřete. Vylíhnutá kuřata se přemísťují do podnikových testačních odchoven, kde zůstanou šest týdnů. V další fázi, tj. od sedmi do 19 týdnů, se kuřata přeskladňují a sleduje se u nich konverze krmiva. Konečně v období od 20 do 56 týdnů tráví v rozmnožovacích halách, kde se produkují násadová vejce.
Nezbytný komfort
Využívané haly pro všechny zmiňované kategorie kuřat jsou vybavené moderními technologiemi, které mají návaznost na Evropskou unií požadovanou legislativu. Samozřejmostí jsou i optimální podmínky ustájení a kvalitní výživa kuřat, jež je postavená na nejlepších směsích bez obsahu antibiotických stimulátorů růstu a kokcidiostatik.
„Kuřatům se snažíme vytvořit ideální podmínky pro co nejrychlejší růst. Sleduje se živá hmotnost kuřat a konverze krmiva. K tomu účelu využíváme elektronické krmné stanice, které nám umožňují snímat potřebné údaje z očipovaných kuřat. Touto objektivní metodou máme k dispozici hodnoty již od desetidenních kuřat. Ve věku 42 dnů se pak u každé linie kuřat ve třech na sebe navazujících krocích hodnotí jatečná výtěžnost a složení jatečného těla. Nejprve se posuzuje konformace těla na živém brojlerovi a ultrazvukem se mu změří velikost a tvar prsního svalstva. U poražených zvířat se postupně sledují jednotlivé parametry. Za dobu svého působení v oboru musím konstatovat, že od roku 1972 se výrazně zvětšil objem prsního svalstva,“ pokračoval britský specialista.
Pro kontrolu se v podmínkách obdobných komerčním chovům paralelně krmí sourozenci kuřat ve šlechtění. Zatímco u kuřat z testačních podnikových farem se měří dosažený genetický pokrok, u jejich sourozenců se sleduje, jak se dovedou vyrovnat s provozními podmínkami.
Provozní podmínky
Chovatelská praxe ukázala, že kuřatům v prvním týdnu života se musí věnovat velká pozornost. V tomto období se aklimatizují na podmínky stájového prostředí a učí se přijímat krmivo a vodu. Čím rychleji se kuřata přizpůsobí, tím dříve si vytvářejí základ pro optimální růstovou schopnost.
Před naskladněním kuřat je nezbytné haly temperovat na teplotu mezi 29 až 32 °C, přičemž nižší teplota, tj. do 29 °C, kuřata nutí ke zvýšenému příjmu krmiva. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také kuřatům ve druhé polovině výkrmu. V této fázi totiž rychle rostoucí hybridy produkují značné množství tepla, což by mohlo vést k jejich přehřátí. První známkou teplotního stresu kuřat je to, že přestávají přijímat krmivo, což se projeví minimálně na zhoršení parametrů užitkovosti. Mimo teploty ve stáji je nutné věnovat pozornost také stájové vlhkosti vzduchu jejíž hodnota při naskladnění by neměla poklesnout pod 50 %. Nižší hodnoty mají za následek dehydrataci organismu s projevy pomalého růstu a horšími výsledky konverze. Ani vysoká vlhkost vzduchu ve stáji kuřatům neprospívá. Ptákům se lepí podestýlka na běháky i na peří na břiše a při vyskladňování a následném zpeněžování je to důvod k zatřídění jatečné drůbeže do nižší třídy.
Důležitým ukazatel optimálních podmínek stájového prostředí je také proudění vzduchu. Opět je nutné brát v úvahu rozdíl v rychlosti proudění vzduchu, měřené v několika výškových úrovních stáje. Do výčtu faktorů ovlivňujících ekonomiku výkrmu z pohledu ustájení je třeba zahrnout i světelné režimy. Nejvyšší podíl potravní aktivity byl zaznamenán u 16hodinového světelného režimu s osmi hodinami tmy.
Optimalizace výživy versus ekonomika
V druhé části svého vystoupení Dr. Colin Fisher uvedl, že alfou a omegou efektivního krmení brojlerů je řízení proteinové výživy. Rozdílné požadavky na výživu a prostředí při současné úrovni šlechtění a genetického potenciálu jednotlivých hybridních linií vyžadují individuální přístup a specifický management.
Předeslal, že celková hladina energie není z hlediska výše užitkovosti limitujícím faktorem, jakým je naopak proteinová výživa daná vybalancovaným poměrem stravitelného lyzinu a ostatních aminokyselin ve směsi. Jednoduché výživářské modely pro ekonomickou výživu by tak měly vycházet z potřeby vyšší hladiny bílkovin a nižšího obsahu energie ve směsi.
Výsledky pokusů ke zjištění optimální hladiny proteinové výživy ve standardních krmných směsích ukázaly, že sledovaní brojleři (s podobnou růstovou křivkou) reagovali na změny ve složení krmné směsi rozdílně. Zatímco v prvním případě brojleři rostli pomaleji, pozitivně reagovali na vyšší hladinu proteinu a mortalita během výkrmu byla nízká, odezva druhé linie brojlerů (kterou charakterizuje v první fázi výkrmu rychlejší růst) na zvýšenou hladinu proteinu ve směsi byla nižší. Navíc u pokusných skupin ranější linie se s vyššími dávkami proteinu současně zvyšovala i mortalita. U této skupiny brojlerů byly současně zaznamenány i rozdíly mezi skupinami podle pohlaví. Rozdílná hladina proteinu ve směsích v kombinaci se světelným režimem byla dalším pokračováním pokusů zaměřených na optimalizaci výživy brojlerů. Z výsledků vyplynulo, že vyšší mortalitu kohoutků ranější linie lze snižovat restrikcí světelného režimu. Zajímavé byly i výsledky pokusů s různými hladinami proteinu ve vztahu ke složení jatečného těla. Například se zjistilo, že s vyšší hladinou proteinu ve směsi stoupal podíl prsní svaloviny, ale podíl svaloviny stehen se nezvyšoval.
Na závěr Dr. Colin Fisher informoval, jak lze tyto údaje použít ke kalkulaci optimální hladiny vyváženého proteinu v krmení drůbeže, například ve vztahu k cenám krmných komponentů, nákladům na výrobu a zpracování nebo v závislosti na biologickou odpověď zvířat.
Klíčové informace
-Genetický pokrok ve šlechtění drůbeže se v praxi projeví nejdříve za čtyři roky.
-V současné době vyšlechtěné hybridní kombinace se odlišují intenzitou růstu.
-Z nutričního hlediska je pro dosažení maximální užitkovosti limitující obsah proteinu ve směsi.
