Na letošní konferenci chovatelů ovcí a koz v Koutech u Ledče nad Sázavou si v rámci vlčí problematiky asi sedmdesát účastníků mezinárodní akce vyslechlo také Ing. Gerharda Fallenta, předsedu rakouská asociace Wolfstop, jejímž cílem je změnit současnou politiku velkých šelem nejen na federální, ale i na evropské úrovni.
Podle prezentace předsedy asociace Wolfstop byla evropská populace vlka loni v září na úrovni 20 až 30 tisíc jedinců. Například ve Francii to bylo okolo 900 vlků, v Německu bylo 2300 až 2700 jedinců, v Polsku 2800, ve Švédsku 300 a v Norsku asi 100 vlků.
„V Rakousku je aktuálně něco přes sto vlků, ale podle ochránců je to ještě málo a za příznivý stav považují minimálně 500 vlků schopných rozmnožování. Pokud bychom to porovnali například s Yellowstonským národním parkem, kde se přibližně na 9000 km² vyskytuje 94 vlků, což představuje přibližně jednoho vlka na 100 km², v Rakousku se na území o výměře 100 km² pohybuje více než jedna smečka. Přitom univerzitní Profesor Klaus Hackländer již před lety uvedl, že v alpské oblasti bylo dosaženo příznivého stavu ochrany vlka. Stále se zapomíná na to, že vlci jsou nejběžnějším druhem velkých šelem na světě a nikdy jim nehrozí vyhynutí, uvedl Ing. Fallent.
Pro společnost Wolfstopp je současná ochrana hospodářských zvířat před vlky jen nouzovým opatřením, a to kvůli jejímu nízkému účinku. Dokládá to několikanásobné navýšení počtu hospodářských zvířat zabitých vlky za posledních deset let, a to navzdory opatřením na ochranu stád.
„Na alpských pastvinách se za účelem ochrany ovcí využívají pastevečtí psi, problém ale je, že roste počet případů pokousání turistů, a to včetně psů, které mají často s sebou. Celkové náklady na vlka související zejména s ochranou zvířat a kompenzacemi za škody stále rostou. Podle nás je nejúčinnější držet vlky plaché, a to s přispěním přísné regulace. Vlčí vyhlášky na státní úrovni, které mimo jiné umožňují eliminovat škodlivé a vysoce rizikové vlky, uplatňují v Rakousku v šesti spolkových zemí. Konkrétně v Korutanech, Tyrolsku, Dolním Rakousku, Horním Rakousku, Salcbursku a Štýrsku. Novela dolnorakouského nařízení o vlcích zatím žádné výrazné zlepšení nepřinesla. Myslivcům proto doporučujeme, aby vlky nestříleli. V případě odsouzení jim totiž hrozí pokuta až do výše 70 tisíc euro, doživotní odebrání lovecké licence a záznam v trestním rejstříku. Voláme po vytvoření jednoduchých rámcových podmínek na státní úrovni pro rychlé odstranění problémových vlků. Zcela zásadní je prosazovat princip jednotného přístupu ve všech spolkových zemích. Zvláštní pozornost je třeba věnovat jak harmonizaci, tak účinnosti a praktičnosti. Protože vlci ztrácejí plachost vůči člověku, je namístě revidovat definici "problémového vlka" i s ohledem na ohrožení lidí a brát v potaz zejména situace, kdy se vlk pohybuje v blízkosti domovů, škol, školek a zdravotnických zařízení, včetně přímého ohrožení člověka,“ zdůraznil také předseda asociace Wolfstop.
Asociace Wolfstop ve svých požadavcích poukazuje i na to, že vlk je masožravec, projevuje stále méně plachosti a nemá žádné přirozené nepřátele.
„Regulace vlčí populace je nezbytná, aby se zabránilo vytváření smeček v obydlených venkovských oblastech a tím byla zaručena i bezpečnost lidí. Jejím cílem je samozřejmě také zachovat biologickou rozmanitost fauny a flóry. Stejně tak by se měl upravit přístup ke křížencům vlka se psem, protože s pokračující hybridizací by se kříženci mohli dostat do role dominantního druhu v populaci, což by mohlo nabourat genetickou čistotu samotného vlka. Dále požadujeme, aby byla v Evropě vytvořena databáze velkých šelem, a to jak s ohledem na velikost populace, tak jejich chování. To se však neobejde bez navýšení finančních prostředků na zkvalitnění monitoringu, a to jak na národní úrovni, tak i v koordinaci se zeměmi alpského regionu. Právě v alpském regionu je několik míst na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, kde hrají ústřední roli krajina, horské pastviny, zemědělské a kulturní tradice. Smyslem toho všeho je zachovat je i pro další generace, což ale nejde dohromady se současnou politikou velkých šelem. Chceme, aby život na venkově měl perspektivu a byl zachován i v budoucnu,“ konstatoval Ing. Gerhard Fallent.
Více se dočtete v aktuálním čísle týdeníku Zemědělec. Úvodní foto Tomáš Junek.
