V Úněšově to vyhrál skot

Chovatelé západočeské akciové společnosti Úněšovský statek se v živočišné výrobě specializují na mléko a hovězí maso. Pro zefektivnění produkce investovali do staveb a technologického vybavení. Poslední velkou investicí podniku hospodařícího na severním okraji Plzně byla loni na podzim zkolaudovaná ustájovací kapacita pro 350 vysokoprodukčních dojnic.

„Ještě před privatizací měl tehdejší státní statek ve stavech výkrmová prasata i drůbež. Tato část živočišné výroby však nebyla rentabilní. Neměli jsme potřebné zdroje, abychom mohli investovat do všeho, a tak jsme se rozhodli pro skot,“ sdělil ředitel podniku Úněšovský statek, a. s., Ing. Jiří Vaněk.
V současné době úněšovští chovatelé mají stádo 750 vysokoprodukčních dojnic s odpovídajícím zástavem. Holštýnky jsou ustájeny na dvou farmách, a to v nedávno zkolaudované produkční stáji v Pernarci a kravíně v Chrančovicích. Aktuální užitkovost odpovídá denní dodávce 25 litrů, respektive více než 27 litrů mléka na ustájenou dojnici.
Celkové stavy 2600 kusů hovězího doplňuje ještě masné stádo 450 krav s jalovicemi, telaty a dvěma sty kusy ve výkrmu.
„Masné stádo, jehož základ tvořily vyřazené krávy, začínáme od loňského roku přebudovávat. Rozhodli jsme se pro variantu, jejímž základem se postupně stanou simentálské plemenice, na které budeme pouštět zejména charollaiské plemeníky. Býčky z užitkového křížení bychom zařazovali do výkrmu a jalovičky prodávali. S vyprodukovanými čistokrevnými zvířaty počítáme do chovu,“ doplnil vedoucí živočišné výroby Ivan Struhačka.
Na úvod je třeba ještě doplnit, že Úněšovský statek, a. s., vznikl privatizací bývalého státního statku v roce 1994. Z celkem obhospodařovaných 7000 ha zemědělské půdy rozprostírající se v nadmořské výšce od 350 do 750 metrů je 5300 ha orné. Rostlinná výroba západočeského podniku je zaměřena na produkci pšenice, kterou pěstují na 1700 ha, dále řepky (1200 ha) a máku (250 ha). Ostatní produkce z rostlinné výroby slouží k zajištění krmivové základny pro skot.

Welfare se vyplácí
„O modernizaci stájí jsme uvažovali již před několika lety, kdy jsme měli dojné stádo dislokované asi v pěti kravínech s vazným ustájením. V Pernarci jsme ponechali dvě čtyřřadé stáje typu K196. Jednu jsme za 40 milionů korun zrekonstruovali na kapacitu s volným ustájením. Stáj se šestiřadým uspořádáním a s lehacími boxy je rozdělena na čtyři sekce po 82 až 86 zvířatech. Druhou stáj, do které jsme po stavebních úpravách nainstalovali rybinovou dojírnu s dvakrát dvanácti dojicími stáními, dále čekárnu a veškeré technické zázemí jsme využili pro ostatní kategorie zvířat. Součástí této stáje jsou i kapacity pro krávy stojící na sucho a porodní boxy. Plánujeme, že suchostojné krávy budou celoročně ve výběhu, čímž zvětšíme ustájovací kapacitu pro sekci rozdoje,“ pokračoval ředitel.
Nově zrekonstruovaná produkční stáj je průjezdná stavba kovové konstrukce s dřevěnou vazbou, včetně štítů. Její šířka je více než 35 m, boční stěny stáje jsou volné, osazené sítěmi a svinovacími plachtami s automatickou regulací svinování. Z pohledu komfortního ustájení stojí pak za zmínku prostorné lehací boxy s matracemi, optimální ventilace stájového vzduchu nebo luxusní prosvětlení stáje. Zajištění dostatečného zásobení zvířat vodou vyřešila instalace velkoobjemových vyhřívaných žlabů.
Hala je v dolní třetině střešního pláště odizolovaná polystyrénovými deskami překrytými OSB deskami a v kombinaci s dvaačtyřiceti výkonnými ventilátory se tak dosahuje požadovaného teplotního komfortu pro zvířata. Nedílnou součástí zmiňované prevence proti tepelnému stresu v letních měsících je i výměna vzduchu přes boční sítě a hřebenovou střešní štěrbinu. „Nebráníme se novým zkušenostem. Prakticky máme první stavbu, která prioritně vyhovuje zvířatům. Kvalita se posunula ve všech směrech, počínaje technologiemi přes zlepšenou hygienu výroby objemových krmiv až po přístup ošetřovatelů ke zvířatům. To se nyní odráží v navýšení užitkovosti,“ konstatovala zootechnička Jana Straková.
Ještě před rekonstrukcí se dojivost pohybovala okolo 20 l. Z důvodu rekonstrukce, která trvala devět měsíců a probíhala za provozu, se užitkovost přechodně propadla na 16 litrů. Po přesunu dojnic do moderní stáje se užitkovost postupně zvyšovala, až na současných 25 litrů. Samozřejmě, že dosažené výsledky jsou ovlivněné i zkvalitněním výroby krmení, péče o zdraví a reprodukci dojnic a v neposlední řadě i zvýšením četnosti dojení na třikrát denně. Druhá produkční stáj s volným ustájením na farmě v Chrančovicích byla zrekonstruovaná již před třinácti lety. Úněšovští chovatelé i tady počítají s vynaložením investic, a to na zvětšení objemu skladování kejdy , výměnu dojírny a rekonstrukci stáje pro suchostojné krávy.

Změna myšlení přináší ovoce
Výživa vysokoprodukčních dojnic na obou produkčních farmách, tedy v Chrančovicích a Pernatci, se odvíjí podle doporučení výživáře Ing. Petra Brabence. Opírá se o systém krmení jednotnou směsnou krmnou dávkou (TMR). V oblasti reprodukce úněšovští chovatelé spolupracují s Ing. Jaroslavem Nedvědem (??????).
„Změnili jsme myšlení. V současné době nás zajímá, kolik máme březích krav, dále počet inseminačních dávek na zabřezlou plemenici a procento zabřeznutí do 120. dne po otelení. To jsou základní čísla, která nám dají nejpřesnější odpověď na to, jakou máme reprodukci stáda. Pro dosažení nejlepších výsledků využíváme metody řízené reprodukce, konkrétně hormonální programy Ovsynch, Presynch, které umožňují zapuštění plemenice v optimální fázi říjového cyklu bez ohledu na příznaky říje. Ke sledování fáze říjového cyklu využíváme i měření pohybové aktivity pedimetry nebo fonografem. Rádi bychom ještě zefektivnili využití inseminačních dávek. Dávky nakupujeme podle vybraných býků, nikoli podle nabídky firem,“vysvětlil Struhačka.
S odchovem telat v Úněšově problém nemají. První dny po porodu jsou telata v individuálních boudičkách. Podle teploty a podmínek prostředí je k dispozici i termobox. Z individuálního ustájení jsou telata po dvou měsících přemístěna do skupinových kotců.
Pokud jde o krmení telat, tak z výhradního podávání mléka přešli na systém krmení starterovými směsmi. Kvalitní starterová výživa se telatům postupně od tří měsíců věku nahrazuje směsnou krmnou dávkou s vyšší koncentrací živin a vitamínů obdobného složení jako pro dojnice.
„Do mléka budeme investovat, i když nám současná cena mléka nevyhovuje. Vzhledem k vynaloženým nákladům by měla být hodně přes devět korun a nikoli opačně jako posledních několik měsíců. I když podle ekonomických výsledků patříme k lepším podnikům, nemůžeme současným nízkým cenám za mléko dlouhodobě odolávat,“ posteskl si na závěr ředitel
(Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.)
Klíčové informace
 Úněšovský statek, a. s., obhospodařuje 7000 ha zemědělské půdy.
 Specializuje se na chov skotu, celkem má ve stavu 2600 kusů.
 Aktuální užitkovost odpovídá denní dodávce 25 litrů, respektive více než 27 litrů mléka na ustájenou dojnici.