Velký podíl rostlin na naší planetě je při rozmnožování závislý na činnosti opylovačů. Bez nich by se dostala do problémů spousta rostlinných druhů i zástupců živočišné říše, a to nejenom těch, kteří se přímo živí jejich plody a semeny. Proto je v posledních letech hmyzu, jeho životu a ochraně věnována značná pozornost a tím pádem i nemálo financí na studie, jejichž úkolem je hledat cesty, jak zvrátit nepříznivý klesající trend.
Ubývání hmyzu je jedním z největších problémů, kterým naše společnost musí čelit, protože postihuje nejenom populace planých i kulturních rostlin, které jsou na hmyzích opylovačích závislé, ale též zvířata i člověka, kteří tyto rostliny využívají především pro svou výživu.
V důsledku destrukce mnoha přirozených stanovišť nachází včely, čmeláci, motýli, brouci a další hmyz mnohem méně potravy, a tak jsou jen stěží schopni plnit svou úlohu opylovačů. Tento trend je patrný především v zemědělských oblastech s intenzivním hospodařením nebo v zastavěných lokalitách měst a obcí. Ale jak už bylo zmíněno, hmyz je pro fungování ekosystémů nepostradatelný. Proto jsou pro jeho ochranu a podporu zaváděna různá opatření – od omezení či zákazů některých chemických prostředků, po tvorbu krajinných prvků a stanovišť, jež jsou bohatá na kvetoucí rostliny, často ve formě květných pásů či luk. Ale s jejich zřizováním to nemusí být až tak snadné.
Vědci z Westfälische Wilhelms-Universität Münster (WWU Münster) se podívali podrobněji na to, jak výběr rostlin pro obnovu přirozených stanovišť ovlivňuje život hmyzu v těchto lokalitách. Podle nich důležitou roli hrají nejenom jednotlivé druhy rostlin, ale také geografický původ jejich semen, jenž má vliv jak na následnou rozmanitost hmyzu, ale také na oblibu rostlin u opylovačů. To je důvodem, proč by při vytváření květných pásů a dalších stanovišť mělo být pamatováno na to, že žádný rostlinný druh není homogenní entitou a jednotlivé populace se geneticky odlišují. Tato diferenciace se často objevuje jako výsledek přizpůsobení konkrétní populace specifickým podmínkám prostředí. U takové chrpy luční (Centaurea jacea) rostoucí v přímořských oblastech, kde mrzne jen zřídka, se dá očekávat, že bude méně mrazuvzdorná než ta, která roste v horách, kde je mrazivé počasí běžným jevem. Rozdílů je samozřejmě mnohem více a mohou se týkat různých vlastností rostlin a některé z nich, například počet květů nebo doba kvetení, mohou mít zásadní vliv na opylovače.
Dr. Anna Lampei Bucharová z Institute of Landscape Ecology WWU Münster k tomu uvedla, že v závislosti na původu kvetou některé populace dříve než jiné, ale když byla zakládána stanoviště pro opylovače, tak tyto vnitrodruhové rozdíly bývaly často opomíjeny a rostliny se obvykle vybíraly bez ohledu na jejich provenienci. A tak se vědci rozhodli otestovat, zda původ rostlin ovlivňuje opylovače. V polním experimentu vytvořili malá experimentální rostlinná společenství, která měla úplně stejné druhové složení, ale s odlišným původem. Populace pocházely z regionu Münster, z oblastí kolem Mnichova a Frankfurtu nad Odrou. Během experimentu zaznamenávali data o kvetení, pozorování hmyzu navštěvujícího tato rostlinná společenstva a srovnávali frekvenci a diverzitu opylovačů v porostech s různým původem rostlin.
Zjistili, že původ rostlin opravdu ovlivňuje opylující hmyz, a to jak z hlediska četnosti návštěvy květů, tak rozmanitosti druhů hmyzu. Podle spoluautora studie Dr. Davida Otta může být tento efekt značný, zejména proto, že rostliny z některých oblastí začínají kvést dříve a intenzivněji než jiné, což znamenalo i odlišnou dostupnost potravy pro opylovače. Rozdíl v četnosti návštěv květů byl až dvojnásobný a vědci došli k závěru, že nejdůležitější vlastností je fenologie kvetení
Výsledky jejich studie jsou důležité nejenom pro vědce samotné, ale zejména pro plánování ekologické obnovy stanovišť pro hmyz. Jsou přesvědčeni, že Německo poskytuje dobré podmínky pro implementaci takových strategií obnovy, které jsou založeny na původu rostlin, protože regionální ekotypy mnoha druhů jsou snadno dostupné v systému tzv. regionálního osiva (Regiosaatgut). Tento systém poskytuje regionální osivo mnoha druhů rostlin až pro 22 německých regionů. Díky cílenému výběru vhodného původu rostlin by se zdroje pro opylovače mohly trvale a udržitelně rozšiřovat a zlepšovat.*
