Ve jménu pohody v chovech prasat

Chov prasat je častým terčem kritiků, kteří se zabývají podmínkami chovu hospodářských zvířat a poukazují na nutnost změn ve stájích. Vždy poukazují na to, že prasata disponují vysokou inteligencí, kterou je potřeba brát v úvahu při budování technologií.

Studie vedená vědci z University of Lincoln a Newcastle University, kteří se zabývají chováním zvířat a welfare, poprvé předvedla, že kombinace nálady a povahy zvířete má významný vliv na jeho pohled na život. Posuzování a rozhodování je u prasat řízeno jejich náladou a typem osobnosti.

Předchozí studie u člověka odhalily, že nálada a osobnost ovlivňují naši kongitivní zaujatost – odchylky v posuzování, které formují naše individuální vlastnosti a povahu, společně s našimi chybami a nedokonalostmi. Nicméně až dosud nebylo známo, zda se podobné procesy odehrávají i ve zvířecí mysli.

V průběhu studie, která byla navržena tak, aby prozkoumala jak nálada a povaha, ovlivňuje míru optimismu či pesimismu u prasat, vědci objevili, že podobně jako člověk, tak i domácí prasata mají tendenci k pesimistickému pohledu na svět, pokud jsou ve špatné náladě.

Podobně jako u člověka, tak i povaha u prasat může být považována buď za „proaktivní“ nebo za „reaktivní“, přičemž proaktivní prasata jsou charakterizována aktivnějším a stálejším chováním, zatímco reaktivita je u prasat častěji spojována s pasivním chováním a proměnlivějšími odezvami. U člověka byla proaktivita a reaktivita spojována s extroverzí a neurotizmem. Extrovertní jedinci bývají optimističtější a neurotici mívají sklony k pesimismu. Vědci pracovali se skupinou prasat, ve které byli jak proaktivní, tak reaktivní jedinci.

Prasata byla ustájena v jedné ze dvou ustájovacích prostor, které ovlivňovaly jejich náladu buď v pozitivním, nebo v negativním směru. Krom toho byla „cvičena“ k tomu, aby si spojila dvě různé misky s odlišným obsahem. Jedna z misek obsahovala cukrem pokryté pamlsky a představovala pozitivní výsledek, zatímco ve druhé byly kávové boby jako negativní výsledek. Když byla prasatům předložena třetí miska, která nepůsobila jednoznačným vlivem, mohli vědci pozorovat, zda k ní prasata přistupovala v očekávání pamlsků či nikoliv. Díky tomu zjišťovali, která prasata jsou optimistická a která pesimistická.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *