I když se chovatel snaží sebevíc, tak určité množství stresu se v chovu vždy bude objevovat. U savců je asi tím největším právě období odstavu, a to nejenom kvůli přerušení kontaktu s matkou, ale též kvůli změně krmiva, což vede nejen ke poklesu přírůstku hmotnosti. Možnosti, jak toto náročné období zvládnout, se ukrývají například ve včasném a vhodném přikrmování.
V přírodě bývá odstav mláďat savců obvykle pozvolnější, než s jakým se setkáváme v chovech hospodářských zvířat, a zřídka bývá spojen s izolací mláděte od matky či se změnou skupiny. I když některé matky dovedou svým potomkům dát velmi důrazně najevo, že doba, kdy jejich jediným úsilím při získávání potravy bylo nalézt struk, právě skončila, tak zůstávají v kontaktu jak s ní, tak se svými vrstevníky. Pro mláďata hospodářských zvířat je to nepoměrně náročnější, protože nejenom ztrácí kontakt s matkou a mění se jim krmná dávka, ale často také dochází ke změnám prostředí a sdružování do větších skupin.
Není divu, že u většiny mláďat dochází v důsledku stresu k redukci příjmu krmiva a s tím souvisejícím, větším či menším problémům. Snížený příjem energie a živin působí nejenom pokles denních přírůstků hmotnosti, ale nezřídka vede i k dalším problémům – u selat může jít ke změnám v trávicím systému nebo imunitních funkcí.
V rámci projektu MonoGutHealth prověřovali vědci z irské společnosti Teagasc různé strategie, jež by mohly u selat po odstavu zlepšit příjem potravy. V průběhu řady experimentů byl selatům po odstavu (přesněji po dobu čtyř nebo jedenácti dnů) nabízen příkrm formou mléčného nápoje nebo tekutého „starteru“. Mimo to měla selata „ad libitum“ k dispozici suché, peletované krmivo. Pro svou studii vědci vytvořili pět variant výživy. Tou první (a také kontrolní) byla základní peletovaná krmná směs (DPS); druhou představovala DPS s přídavkem tekutého „starteru“ po dobu čtyř dnů po odstavu; třetí byla DPS s přídavkem mléčného nápoje po dobu čtyř dnů po odstavu; variantou číslo čtyři odznačili podávání DPS s přídavkem tekutého „starteru“ po dobu jedenácti dnů po odstavu a poslední skupina selat dostávala DPS s přídavkem mléčného nápoje po dobu jedenáct dnů po odstavu. Ve všech pokusných skupinách byl selatům nápoj připravený z mléčné krmné směsi nebo tekutý „starter“ nabízen prostřednictvím automatizovaného systému, přičemž příprava těchto krmných směsí probíhala přesně podle doporučení výrobců.
A co vědcům ukázaly výsledky? Selata dostávající po dobu jedenácti dní od odstavu příkrm ve formě mléčného nápoje, vykazovala po celou dobu odchovu o 54–57 % vyšší průměrné denní přírůstky, avšak spotřebovala též o 38–48 % více krmiva, ve srovnání se selaty, která k základnímu krmivu dostala přídavek tekutého „starteru“ v době prvních čtyř dnů po odstavu nebo měla k dispozici pouze samotnou DPS. U ostatních skupin selat byly zjištěny takové průměrné denní přírůstky, jež se od výsledků „kontrolní skupiny“ dostávající pouze DPS nijak významně nelišily. Navíc se přínos v podobě vyšší intenzity růstu u selat, která byla přikrmována mléčným nápojem po dobu jedenácti dnů po odstavu, projevoval až do 28. dne po odstavu. V následujícím období již tato jejich růstová výhoda patrná nebyla.
